Poslechněte si celý rozhovor s íránistkou Kříhovou v Kontextu:
„Režim se jednoznačně snaží vystrašit co nejvíce lidí, aby dál nevycházeli do ulic, aby neprotestovali,“ komentuje Zuzana Kříhová první popravy, během nichž byli dva mladí muži veřejně oběšeni na stavebním jeřábu. Očekává se, že v blízké budoucnosti budou vykonány další rozsudky smrti.
Íránský režim podle Kříhové sází na brutální násilí a zastrašování, protesty bagatelizuje a obviňuje z jejich organizace imperialistické a sionistické síly ze zahraničí. Na druhou stranu občas ukáže vlídnější tvář – například předminulý víkend světová média zveřejnila zprávu, že by měla být zrušena mravnostní policie.
Podle Kříhové se však spíš jednalo o dezinterpretaci slov generálního prokurátora. „I kdyby ke zrušení hlídek mravnostní policie skutečně došlo, nic závažného se nezmění. Režim má řadu dalších restriktivních mechanismů, kterými znepříjemňuje lidem každodenní život. To násilí vždy vyleze někde jinde.“
Islámský režim je podle ní nejslabší od revoluce v roce 1979, většina společnosti je s ním nespokojena a nevěří, že by mohlo dojít k jeho reformě. „Režim vidí, že se mu protesty zcela vymykají z rukou, a je jen otázkou času, kdy nebude cesty zpátky,“ myslí si íránistka působící na Katedře Blízkého východu Filozofické fakulty UK.
Šíitská teokracie je u moci už více než čtyřicet let, a tak se nabízejí paralely s ideologickým a ekonomickým vyčerpáním komunistického režimu u nás. Narážejí však na jeden zásadní rozdíl: vláda kleriků se opírá o rozhodnou vojenskou podporu Revolučních gard, které představují stát ve státě.
Policisté jsou jako zombie. Íránky v tajných vzkazech popisují represe režimu |
„Pokud se režim potká s nespokojeností nebo opozicí, tak ji opravdu brutálně potlačí. To se u nás v 80. letech nedělo. V Íránu mají jedny z nejvyšších čísel popravovaných za rok, vysoké počty vězňů svědomí, mučení ve vězeních, nucená doznání,“ vysvětluje Kříhová.
Budoucnost režimu je spjatá i s otázkou zdraví Alího Chameneího. Duchovnímu vůdci je 83 let a spekuluje se o jeho fyzické kondici. Kdo by mohl přijít po něm? „Uvažovalo se, že po něm převezme moc jeho syn, ale spekulovalo se i o tom, že by jeho rodina byla zcela odstavena a větší moc by převzali gardisté,“ říká Kříhová.
Teď je ovšem všechno jinak. „Režim je ještě izolovanější a všechno bude podléhat současné atmosféře. Nikdo ale nedokáže odhadnout, s jakou intenzitou budou protesty pokračovat a jak silně bude režim reagovat,“ dodává Zuzana Kříhová.
Jak si demonstrující Íránci představují svobodu? Kdo by mohl stanout v čele opozičního hnutí? Může se země vrátit k monarchii? A co si Islámská republika slibuje od sílící vojenské spolupráce s Ruskem? To vše se dozvíte v podcastu Kontext.