Írán si tento měsíc připomíná třicáté výročí islámské revoluce a vypuštění satelitu má ukázat technologický pokrok země, která je v posledních letech pod tlakem Západu kvůli svému jadernému programu.
Státní televize přinesla záběry ze startu a kvitovala, že kosmický program slaví úspěchy navzdory mezinárodním sankcím. Cestu ke hvězdám zajistila raketa dlouhého doletu Safír 2 (Posel), která by mohla posloužit i jako nosič zbraní. Írán ale tvrdí, že nic takového nemá v plánu.
Raketu Safír 2 si přišel prohlédnout i prezident Ahmadínežád.
Satelit vyprovodil na oběžnou dráhu i sám prezident Ahmadínežád. "Přítomnost Íránu ve vesmíru s cílem posílit víru v Boha, mír a právo se nyní oficiálně zapsala do dějin," komentoval vypuštění satelitu.
Satelit by mohl sloužit ke špionáži
Podle informace státní televize byl Omid stvořen pro získávání informací a testování telekomunikačních a digitálních zařízení a získaná data mají pomoci k vyslání dalších družic.
Satelit by měl planetu obíhat patnáctkrát za den po jeden až tři měsíce. Poté se má vrátit na Zemi s daty, která pomohou íránským specialistům vyslat do kosmu "akceschopnou družici". To potvrdili i íránský ministr zahraničí Manúčehr Mottakí na summitu Africké unie v etiopské Addis Abebě. "Zařízení je určeno výhradně k mírovým účelům a pro potřeby Íránu," poznamenal.
Odborníci ale upozorňují, že zařízení by mohlo být využíváno i ke špionáži. A právě to by se nemuselo líbit Spojeným státům a mezinárodnímu společenství. Organizace spojených národů na Írán uvalila sankce - USA a další západní země totiž Teherán podezřívají z toho, že cílem jeho jaderného programu je vyvinout atomové zbraně.
Satelit vynesla na oběžnou dráhu raketa Safír 2.
Írán však tvrdí, že mu jde o mírové využití atomu a že chce zvýšit své kapacity pro výrobu elektrické energie. Nový americký prezident Barack Obama nabídl Teheránu dialog, zároveň si ale vůči Íránu nechává otevřené všechny možnosti, včetně vojenského útoku. - přečtěte si Vojenský úder na Írán zůstává ve hře, varoval Bílý dům
Západ je vynesením satelitu znepokojený
Západní země daly v prvních reakcích najevo obavy z vojenského využití íránské nosné rakety. "Start rakety nás velmi znepokojil. Její technologie je velmi podobná balistickým střelám," reagoval na vypuštění satelitu mluvčí francouzského ministerstva zahraničí Eric Chevallier. "Tento test zdůrazňuje naše vážné obavy z íránských záměrů," připojil se k němu představitel britského ministerstva zahraničí Bill Rammell.
Za důvod velkého znepokojení označil vypuštění íránského satelitu i mluvčí amerického ministerstva zahraničí Robert Wood. Upozornil také na to, že Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci zakázala Íránu provádět jakékoli činnosti, které by mohly směřovat k výrobě balistických raket.
Írán se připojil k elitní devítce
Vynesení družice na oběžnou dráhu potvrdily podle serveru Spiegel Online nezávislé americké zdroje. Írán se tak stal devátou zemí schopnou vlastními silami vypravit satelit do kosmu. Před ním to již dokázaly někdejší Sovětský svaz, USA, Francie, Japonsko, Čína, Velká Británie, Indie a Izrael. V současnosti okolo Země krouží funkční satelity 15 států a organizací.
Írán loni dvakrát za velké kritiky Západu otestoval také nosné rakety Kavošgar, schopné dosáhnout vesmíru. Tyto nosiče byly podle expertů upravenou verzí balistické střely Šaháb 3, která má podle Teheránu dolet až 2 000 kilometrů, takže by byla schopná zasáhnout Izrael, americké základny v Perském zálivu či jihovýchod Evropy. - přečtěte si Nové íránské rakety doletí až do Česka
V srpnu Írán oznámil, že pomocí nosiče vlastní výroby Safír poprvé vypustil na oběžnou dráhu atrapu družice. Podle amerických úřadů se však tento pokus nezdařil. Írán již jeden satelit do kosmu vyslal. V roce 2005 ho tam vynesla ruská raketa.
