Írán ustoupil z části jaderné dohody, prolomí limit pro obohacování uranu

  8:42aktualizováno  13:01
Írán oznámil, že ustupuje od další části jaderné dohody z roku 2015. Od neděle bude obohacovat uran nad limit 3,6 procenta stanovený smlouvou. Tento záměr země oznámila již na začátku letošního května.

Íránský prezident Hasan Ruhání (22. července 2018) | foto: AP

Náměstek íránského ministra zahraničí Abbás Arákčí uvedl, že Írán chce stále zachránit dohodu z roku 2015. Zároveň však obvinil evropské státy, že nedodržují své stanovené závazky.

Fotogalerie

Írán také bude každých 60 dnů odstupovat od dalších závazků obsažených ve smlouvě, pokud její další signatáři (Francie, Británie, Německo, Čína a Rusko) nepodniknou takové kroky, které by ho ochránily před dopady amerických sankcí. Podle Arákčího jsou „dveře k diplomatickým jednáním stále otevřené, ale jsou potřeba nové iniciativy“.

Spojeným státům vzkázal, že pokud budou všechny sankce vůči Teheránu zrušeny, může s ním Washington začít jednat o íránském jaderném programu.

Írán se letos rozhodl začít jadernou dohodu vypovídat, protože od ní loni jednostranně odstoupily Spojené státy. Washington pak obnovil protiíránské sankce, které poškozují íránskou ekonomiku, protože USA pod hrozbou druhotných sankcí přinutily ostatní země nekupovat íránskou ropu.

Všechny kroky je možné vzít zpět

Šance na záchranu mezinárodní smlouvy z roku 2015 jsou stále mizivější, protože evropským zemím se zatím nepodařilo najít efektivní cestu, jak se vyhnout americkým sankcím, napsala agentura AP.

Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf  ale zároveň uvedl, že všechny kroky, kterými jeho země odstoupila od čtyři roky staré dohody, je možné vzít zpět. Stalo by se tak ovšem za podmínky, že její evropští signatáři splní své závazky. Teherán podle něho čelí „ekonomickému terorismu“ ze strany Spojených států.

Reakce izraelského premiéra Benjamina Netanjahua:

"Je to velmi nebezpečný krok. Německo, Británie a Francie by měly na Írán uvalit sankce. Teheránu jde jedině o to, aby získal jaderné bomby."

Před uzavřením dohody z roku 2015 Írán využíval uran obohacený na 20 procent ve výzkumném reaktoru v Teheránu a uran obohacený na pět procent v jaderné elektrárně v Búšehru na jihu země. Uran používaný v atomových zbraních je obohacený na 90 procent a více. Právě ze snahy vyrobit jadernou zbraň zejména Spojené státy Írán dlouhodobě podezřívají, ten to ale popírá.

„V současnosti nepotřebujeme obohacovat uran pro reaktor v Teheránu, budeme obohacovat uran na úroveň, jaká je potřebná v búšehrském reaktoru,“ uvedl mluvčí íránské organizace pro jadernou energii Behrúz Kamálvandí.

V pondělí íránská agentura Fars oznámila, že Írán překročil limit zásob nízko obohaceného uranu, který stanovila mezinárodní dohoda z roku 2015.

Írán přestává dohodu plnit v době krize íránsko-amerických vztahů. Tu v poslední době vyostřily útoky na tankery blízko Hormuzského průlivu a také sestřelení amerického bezpilotního letounu, k čemuž se přihlásily íránské revoluční gardy.

Ve snaze snížit napětí kolem Íránu francouzský prezident Emmanuel Macron v sobotu večer oznámil, že se s íránským prezidentem Hasanem Rúháním dohodli na tom, že do 15. července budou hledat podmínky, za jakých by jednání o íránském jaderném programu mohla být obnovena.

Obohacování uranu

Mezinárodní jaderná dohoda byla podepsána 14. července 2015 mezi Íránem a šesti mocnostmi (USA, Čínou, Ruskem, Německem, Francií a Británií). Írán se v dokumentu zavázal pozastavit svůj jaderný program výměnou za zmírnění protiíránských sankcí. Díky dohodě se zahraničním firmám otevřel přístup na osmdesátimilionový íránský trh.

Přestaneme plnit některé závazky jaderné dohody, oznámil Írán

Írán se zavázal k vyřazení části centrifug využívaných k obohacování uranu, k vyvezení většiny už obohaceného uranu, k přeměně některých zařízení na výzkumná pracoviště a k přestavbě těžkovodního reaktoru v Aráku. Írán se také zavázal, že umožní inspektorům OSN provádět kontroly svých zařízení včetně vojenských, pokud budou mít inspektoři důvod předpokládat, že v nich dochází k nedeklarované jaderné aktivitě. Inspektoři budou pouze ze zemí, které mají s Íránem diplomatické styky, tedy nikoli Američané.

V lednu 2016 Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) uvedla, že Írán splnil veškeré požadavky dohody. Spojené státy a Evropská unie následně zrušily sankce vůči Íránu.

Současný americký prezident Donald Trump dohodu, přijatou jeho předchůdcem Barackem Obamou, kritizoval již během kampaně a pokračoval i po nástupu do funkce. Loni v květnu Trump oznámil, že USA od dohody odstupují. Podle Trumpa je neúčinná, neboť mimo jiné nezabránila Teheránu pokračovat v úsilí o vyrobení jaderné zbraně. Íránský prezident Hasan Rúhání vzápětí řekl, že jeho země bude dohodu přesto dál dodržovat, také Rusko, Čína i evropští signatáři oznámili, že se jí budou nadále řídit.

Obnovení sankcí

Dohodu kromě USA kritizoval také Izrael, podle jehož představitelů smlouva nezabrání Íránu získat jaderné zbraně. Situace se dále vyhrotila poté, co Spojené státy postupně obnovily protiíránské sankce a kromě toho letos počátkem dubna zapsaly na seznam teroristických organizací íránské revoluční gardy. Teherán v odvetném kroku označil americké ozbrojené síly za teroristickou organizaci.

Trump: Útok na Írán jsem zastavil 10 minut před startem, zemřelo by 150 lidí

Nejnovější sankce vyhlásily USA koncem června, týkají se mimo jiné duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Trump také 20. června na poslední chvíli zastavil útok proti Íránu, který měl být odplatou za to, že íránské revoluční gardy sestřelily americký bezpilotní stroj. Trump opakovaně vyzval íránské činitele, aby s USA zasedli k jednáním o svém jaderném programu. To Íránci vždy odmítli.

Letos v květnu Írán oznámil, že přestane plnit některé závazky, a dal signatářům (Francii, Británii, Německu, Rusku a Číně) dva měsíce na to, aby ochránily íránské hospodářství před dopadem amerických sankcí. Konkrétně se jedná se o dodržování velikosti zásob uranu obohaceného maximálně na 3,67 procenta, kterého smí mít Írán podle dohody 300 kilogramů, a zásob těžké vody, jejíž limit je stanoven na 130 tun. Některé závazky, jako je vývoz obohaceného uranu, Írán přestal plnit už v květnu.

Země znásobila produkci čtyřikrát

Koncem června mluvčí íránské organizace pro atomovou energii Behrúz Kamálvandí oznámil, že země překročí limit zásob nízko obohaceného uranu, a přiznal, že země už produkci tohoto materiálu znásobila čtyřikrát. Překročení zásob lehce obohaceného uranu potvrdila 1. července i Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Írán potřebuje podle dřívějších Kamálvandího slov uran obohacený na pět procent pro jadernou elektrárnu v Búšehru a na 20 procent pro výzkumný reaktor.

Podle Chameneího přitom Írán nemá v úmyslu vyrobit nebo použít jaderné zbraně. Pro výrobu zbraní je potřeba mít uran obohacený na úroveň přes 90 procent. Agentura AP však uvedla, že přejít z 20 procent k 90 procentům je rychlejší než zvýšit obohacování z 3,67 procenta na 20 procent.

Vztahy mezi Íránem a USA se vyostřily loni, když Washington náhle odstoupil od mezinárodní jaderné dohody s Íránem z roku 2015:


Autoři: ,

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Otroku, pošli výplatu. České studentky si našly na internetu novou obživu

ilustrační snímek

Bohatí cizinci začali díky sociálním sítím využívat nečekaných služeb českých vysokoškolaček. Nejde přitom o žádnou...

Do Španělska uprchlíky nepovezeme, vzkázali aktivisté z lodi Open Arms

Loď se 147 africkými migranty čekala v mezinárodních vodách asi 50 kilometrů od...

Humanitární loď Open Arms, která se 107 migranty na palubě kotví přes dva týdny u italského ostrova Lampedusa, odmítla...

Na Krétě onemocněl zájezd Čechů. Naše vina to není, brání se cestovka

Řecká pláž

Několik desítek českých turistů se na Krétě v posledních dnech nakazilo střevním onemocněním. Nyní sepisují hromadnou...

Sibiř lehá popelem, většinu požárů ani nehasí. Ekologická zkáza je obrovská

Lesní požáry v Krasnojarském kraji na východě Ruska (7. srpna 2019)

Sibiř hoří a ruští hasiči na požáry ani zdaleka nestačí. Z té obrovské masy stačili uhasit jen pouhá dvě procenta a s...

Vojáci přispěli rodině s nemocnou dcerou víčky. Lidé je za to kritizují

Zaměstnanci vojenského letiště Praha - Kbely s pytli víček pro nemocnou...

Zaměstnanci vojenského letiště Praha-Kbely darovali rodině s nemocnou dcerou několik kilogramů nasbíraných víček. Na...

Další z rubriky

Války na Wikipedii. Rakušané retušují text o populistech, Němci o bulváru

ilustrační snímek

Z politických i komerčních důvodů manipulují obsah Wikipedie i u našich sousedů. V rakouské verzi internetové...

Čech chtěl do Hongkongu s pěti kilogramy kokainu, zadržela ho policie

Ilustrační snímek

Na letišti uruguayské metropole Montevideo byl v pátek zadržen český občan, který měl v kufru více než pět kilogramů...

Trump spřádá další plány ohledně Grónska. Chce tam otevřít konzulát

Americký prezident Donald Trump na setkání s voliči ve státě New Hampshire....

Vláda Donalda Trumpa má v plánu otevřít příští rok v Grónsku nový konzulát. Informovala o tom v sobotu agentura AP s...

Najdete na iDNES.cz