MAAE, uvedla, že se Teherán sice chová otevřeněji, ale na některé otázky neposkytl do předem dohodnuté doby odpověď.
"Monitorování probíhá už pět let a zejména v posledních čtyřech měsících jsme udělali velký pokrok v objasnění zásadních oblastí," prohlásil předseda agentury Muhamad El-Baradej. "Podle mého názoru to ale není dostatečné," dodal.
Agentura oceňuje, že Írán umožnil jejím inspektorům přístup k jaderným zařízením. Nevyjasněné ale zůstávají otázky kolem minulých pokusů používat jaderný materiál k vojenským účelům. Teherán také dostatečně nevysvětlil, proč testuje pokročilé centrifugy na obohacování uranu.
Teherán je přesto se zprávou MAAE spokojený. "Zpráva ukazuje, že naše aktivity jsou mírové," prohlásil hlavní íránský vyjednavač Sajíd Džalilí.
Na západě ale vyvolává jaderný program obavy. Teherán tvrdí, že je určen výhradně k civilním účelům, ale o důvěře západních států se mluvit nedá.
Rada bezpečnosti OSN už proto přijala dvoje sankce - v prosinci 2006 a v březnu 2007. Ani jedny z nich ale nezabraly. Írán jaderný program nezpomalil, spíš naopak.
Už příští týden se bude jednat o třetím kole sankcí a Baradejova zpráva bude hrát v rozhodování velmocí svou roli. Podle Íránců z ní lze vyvozovat, že další sankce nejsou na místě.
Již dopředu je zřejmé, že případným třetím sankcím bude chybět rozhodnost a tvrdost. Koncentrované kampani proti íránskému nukleárnímu programu totiž uškodilo prosincové stanovisko amerických zpravodajských služeb, podle kterého Írán skončil s vývojem jaderné zbraně před pěti lety.
Státy jako Rusko a Čína, které byly předtím sankcím nakloněny, se k nim nyní staví zdrženlivě. Od případného třetího kola proto nejde čekat "utahování šroubů".
Íránský jaderný program začal s podporou Spojených států v 50. letech minulého století. Podpora Ameriky a západní Evropy trvala do roku 1979, kdy v Íránu proběhla islámská revoluce a Američany protežovaného šáha Rézu Páhlavího nahradil ajatolláh Chomejní.
