„Veškerá infrastruktura v regionu bude rozdrcena ocelí mocných ozbrojených sil Íránské islámské republiky do té míry, že po ní nezůstane žádná stopa,“ uvedlo vrchní velení íránských ozbrojených sil s tím, že tak učiní, jestliže Trump naplní své hrozby.
USA znovu zaútočily na Írán. Trump pohrozil úderem na mosty a elektrárny |
Americký prezident prohlásil, že Spojené státy příští týden zaútočí na elektrárny a mosty v Íránu, pokud si Íránci nesednou k jednacímu stolu. „Příští týden to bude pro ně (Írán - pozn. red) opravdu špatné, protože příští týden budou na řadě elektrárny. Příští týden budou na řadě mosty,“ řekl v úterý americký prezident.
Trump podobnou výhrůžku Teheránu v této válce - kterou začaly USA a Izrael proti Íránu 28. února - neadresoval poprvé. V dubnu pohrozil zničením „celé jedné civilizace, pokud Írán nepřistoupí na dohodu“. „Dnes v noci zanikne celá jedna civilizace a už se nikdy nevrátí. Nechci, aby se to stalo, ale pravděpodobně se to stane,“ napsal Trump letos 7. dubna na své sociální síti Truth Social. Den poté oznámil příměří, to oficiálně stále platí, ale obě strany ho porušují.
V polovině června Spojené státy a Írán podepsaly memorandum o porozumění, v němž se zavázaly jednat o míru. Dohodly se také, že ihned po podpisu memoranda mají Spojené státy začít ukončovat námořní blokádu íránských přístavů a Írán měl zajistit bezpečnou plavbu obchodních lodí Hormuzským průlivem, a to po dobu 60 dnů bezplatně.
Už koncem června ale USA zahájily nové údery na Írán, když Trump obvinil zemi z porušení příměří po íránském útoku na nákladní loď v Hormuzském průlivu. Další, mnohem silnější, údery na Írán provedly Spojené státy 7. července, od té doby provádějí další a další vlny útoků, Teherán v reakci útočí na infrastrukturu zemí Perského zálivu, kde jsou vojensky přítomny Spojené státy.
Útoky odrážel Kuvajt či Bahrajn
Například v noci na čtvrtek kuvajtský generální štáb v prohlášení na sociální síti X ve čtvrtek před 1:00 SELČ uvedl, že protivzdušná obrana země čelila útokům „nepřátelských dronů v návaznosti na íránskou agresi“ a že tyto útoky odrážela. Bahrajnské ministerstvo vnitra zase informovalo, že se v zemi rozezněly sirény leteckého poplachu.
Íránská armáda později uvedla, že zaútočila na radarový systém včasného varování na americké letecké základně Alí As-Sálim v Kuvajtu a radar, komunikační systémy a sklady paliva americké armády na letecké základně Azrak v Jordánsku. To uvedlo, že sestřelilo osm íránských raket.
Nové americké útoky na Írán mají desítky obětí. Mezi mrtvými jsou i civilisté |
Spojené státy zároveň znovu útočily na Írán. Několik minut poté, co americká armáda ve středu ve 21:00 SELČ oznámila druhou středeční vlnu útoků na Írán, psala tamní média o explozích v blízkosti měst Sirík a Bandar Abbás na jihu a města Ahváz na západě země.
Armáda později na síti X uvedla, že údery skončily ve čtvrtek ve 3:00 SELČ a že při nich byla zasažena íránská velitelská centra, pozice protivzdušné obrany, raketové a dronové kapacity a pobřežní sledovací zařízení.
USA kromě Bandar Abbásu zaútočily i na ostrov Velký Tonb, kde zasáhly pobřežní obranná zařízení a základny s řízenými střelami. V Teheránu byl aktivován systém protivzdušné obrany, v provincii Semnán na severu a Lúrestán na západě země došlo k výbuchům. Letecké údery otřásly některými částmi severního Íránu poprvé.
Vyostření konfliktu
O víkendu se opět vyostřil konflikt mezi Washingtonem a Teheránem započatý americko-izraelskými údery na Írán koncem února, které načas utlumilo dubnové příměří a v červnu podepsané memorandum o porozumění. Hlavním sporným bodem je otázka Hormuzského průlivu a bezpečné plavby v něm.
USA nyní již několikátým dnem podnikají vzdušné údery na cíle mimo jiné v jižních provinciích Íránu a Teherán v reakci znovu útočí raketami a drony na některé arabské země v regionu hostící americké vojenské základny, které jsou podle něj používány v operaci proti Íránu.
V pondělí se objevily v některých médiích informace, že Trump poslal do Kongresu oficiální oznámení, že 7. července obnovil útoky proti Íránu. Podle deníku The Guardian jeho vláda toto oznámení považuje za otevření nového 60denního okna pro nasazení armády v regionu bez souhlasu Kongresu.
Armáda USA obnovila blokádu íránských přístavů, v akci na 20 lodí a stovky letounů |
Podle americké ústava smí válku vyhlásit pouze Kongres, nikoli prezident. Američtí prezidenti si ale už dlouho nárokují právo nařídit kratší vojenské údery bez souhlasu zákonodárců, což zdůvodňují snahou o bezpečnost USA. Zákon o válečných pravomocích z roku 1973 podle deníku The Guardian vyžaduje, aby prezident informoval Kongres do 48 hodin od zahájení nepřátelských akcí a aby vojenské akce zahájené bez souhlasu Kongresu byly ukončeny do 60 dnů.
Trump 13. července novinářům v Bílém domě řekl, že nové americké útoky mají za cíl znemožnit Íránu narušovat námořní dopravu v Hormuzském průliv. Dodal ale, že i přes obnovení útoků na Írán je stále možné dosáhnout dohody o ukončení bojů. Před začátkem války s Íránem touto námořní cestou procházela přibližně pětina světových dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG).
V pondělí také Trump oznámil, že nařídil obnovení námořní blokády íránských přístavů pro lodě s vazbami na Írán, a uvedl, že Spojené státy budou vybírat od plavidel v Hormuzském průlivu poplatek za zajištění jejich bezpečnosti. V úterý Trump oznámení o vybírání poplatků změnil a řekl, že místo toho budou státy Perského zálivu uzavírat v USA významné obchodní a investiční dohody.
„Za žádných okolností a v žádném případě nedovolíme Americe, jako cizí a mimoregionální zemi, aby se vměšovala do Hormuzského průlivu. Toto je pro Írán nepřekonatelná červená linie,“ uvedlo podle katarské televize Al-Džazíra vedení íránských ozbrojených sil.
15. července 2026 |
