Írán v úterý oznámil, že zahajuje program vyššího obohacování uranu z dosavadních 3,5 procenta, což je hodnota obvyklá pro provoz jaderných elektráren, na dvacet procent. Údajně kvůli zajištění produkce izotopů pro více než 850 tisíc onkologických pacientů. - čtěte zde Írán začal obohacovat uran na dvacet procent. Západ hrozí sankcemi
Tomu ale Bílý dům podle BBC nevěří a domnívá se, že za obohacováním uranu nejsou lékařské účely, ale snaha o výrobu íránské jaderné zbraně.
"Mezinárodní společenství je ochotné pomoci Íránu se získáním potřebných izotopů v zahraničí," zareagoval na teheránské odůvodnění mluvčí ministerstva zahraničí USA Philip Crowley na tiskové konferenci ve Washingtonu.
IZOTOPy v íránu- Írán v minulosti izotopy k léčbě rakoviny v zahraničí nakupoval. - Do roku 1967 je získával z USA, v roce 1987 si palivo koupil prostřednictvím MAAE v Argentině. |
Zároveň řekl, že tato nabídka "vybuduje trochu důvěry" a prokáže, že íránský plán obohacovat uran kvůli léčbě rakoviny je zbytečný.
"I když to Írán popírá, je jasné, že usiluje o výrobu jaderné zbraně," prohlásil americký prezident Barack Obama.
Dodal, že Spojené státy připravují "významné sankce". Nic bližšího k tomu ale šéf Bílého domu nesdělil.
Ví se však, že USA s Francií, Británií a Německem připravují seznam íránských podniků a organizací, které mají sankce postihnout. Má na něm být i íránská centrální banka a firmy spojené s revolučními gardami. Čína ale sankce důrazně odmítá a Spojené státy hlas z Pekingu potřebují.
Naopak Rusko naznačilo, že sankce možná podpoří. Tamní ministerstvo zahraničí v neobvykle ostrém prohlášení konstatovalo, že plán Teheránu na vyšší obohacení uranu "zpochybňuje upřímnost Íránu" při jednání o jeho jaderném programu a znamená "jasné porušení rezolucí OSN".
