Izrael cítí slabost Íránu. Zaútočí na jaderná zařízení, očekávají zpravodajské služby

Izrael zvažuje preventivní útok na íránská jaderná zařízení, upozorňují analýzy amerických zpravodajských služeb. Podle zprávy chce Izrael využít oslabení Íránu a spoléhá na podporu administrativy Donalda Trumpa, ta se ale přiklání spíše k diplomatickému řešení konfliktu.

Analýzy amerických zpravodajských služeb vypracovaných během posledních dnů mandátu prezidenta Joea Bidena upozorňují, že Izrael pravděpodobně spustí preventivní útok na íránský jaderný program do poloviny letošního roku. S Informací přišel americký deník The Wall Street Journal.

Američtí úředníci obeznámení se zpravodajskými informacemi tvrdí, že podle Izraele loňský říjnový útok na Írán vyčerpal jeho protivzdušnou obranu natolik, že by země nebyla schopna odrazit budoucí útok na jaderná zařízení. Zpomalil by jaderný program o týdny nebo měsíce, na druhou stranu by eskaloval napětí v regionu a riskoval širší konflikt, uvádí další analýza.

Íránská jaderná zařízení

„Írán je více než kdy jindy ohrožen útoky na svá jaderná zařízení,“ řekl v listopadu izraelský ministr obrany Jisra’el Kac. „Máme příležitost dosáhnout našeho nejdůležitějšího cíle – zmařit a odstranit existenciální hrozbu pro stát Izrael,“ dodal.

Za uplynulý rok se íránská pozice na Blízkém východě destabilizovala. V dubnu se snažil Írán o vzdušný útok na Izrael desítkami raket, z nichž byla většina zachycena. V říjnu zopakoval útok bezmála dvěma stovkami raket, opět neúspěšně. Odveta židovského státu zničila vojenskou infrastrukturu země. Jeho satelit Hizballáh následně uzavřel s Izraelem příměří, k čemuž se přidalo i oslabené hnutí Hamás. Koncem roku navíc padl režim výrazného spojence Íránu Bašára Asada v Sýrii.

Íránská jaderná hrozba. Jak rychle může Teherán vyrobit atomovou bombu?

Íránští vůdci se rovněž potýkají s ekonomickou krizí způsobenou špatným řízením, korupcí a těžkými sankcemi, což zemi oslabuje, zatímco mezinárodní tlak roste.

Čekání na Trumpa

Služby vyhodnotily dvě potenciální možnosti útoku. Jedna zahrnuje vypuštění balistických raket z izraelských letadel mimo íránský vzdušný prostor. Druhá, ta riskantnější, zahrnuje vlet do íránského vzdušného prostoru a shození bomb na bunkry v blízkosti jaderných zařízení.

Pro takový útok ale Izraelci potřebují muniční podporu ze strany Spojených států. Podle analýzy Izraelci čekali na nástup Donalda Trumpa, neboť věří, že jeho vláda je vůči jejich politice vstřícnější.

Trump tlačí na Írán. Nechce mu dovolit vyvíjet jaderné zbraně ani export ropy

Před Trumpovou inaugurací někteří členové jeho týmu zvažovali možnost, že Izrael v preventivních útocích na íránská jaderná zařízení podpoří. S tím, že americká letadla budou vedle těch izraelských součástí zásahu. Nyní ale Trump přešel na diplomatickou notu.

12. dubna 2021

„Zprávy, že Spojené státy, spolu s Izraelem, zničí Írán na cimprcampr, jsou VELMI PŘEHNANÉ,“ napsal americký prezident minulý týden na sociální síť Truth Social. Potvrdil to i v pondělním rozhovoru pro Fox News. „Všichni si myslí, že Izrael, s naší pomocí nebo naším schválením, půjde a vybombarduje je na krev. Já bych si přál, aby se to nestalo,“ řekl Trump.

Vyjednávání s Trumpem je otevřený i Teherán. „Pokud je hlavní překážkou pro USA íránský jaderný program, pak to lze vyřešit,“ řekl minulý týden íránský ministr zahraničí státní televizi.

Bříza: Írán může v řádu měsíců vyvinout jaderné zbraně, navíc s pomocí Ruska

Politika maximálního tlaku

Trump začátkem února obnovil politiku „maximálního tlaku“ na Írán, aby mu zabránil v získání jaderných zbraní. Nechal se slyšet, že o této věci bude jednat s íránským protějškem Masúdem Pezeškjánem. Nově zvolený americký prezident varoval, že jakýkoli pokus Íránu o atentát na něj by vedl k úplné destrukci země.

Spojené státy za prezidenta Baracka Obamy s evropskými spojenci a Íránem vyjednali dohodu o zastavení jeho jaderného programu, ale Trump, podpořený izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, během svého prvního funkčního období v roce 2018 od této historické dohody upustil a nařídil znovu uvalit na Teherán sankce.

Obohacování uranu

Obohacený uran je uran, ve kterém dojde ke zvýšení podílu izotopu ²³⁵U nad jeho přirozený podíl 0,71 %. Mírně obohacený uran s podílem izotopu obvykle 3 až 5 % se využívá ve většině jaderných elektráren. Ve školních reaktorech a ve výzkumných centrech se využívá 20% ²³⁵U. Zhruba 60% ²³⁵U se může nacházet v jaderných ponorkách. Vysoce obohacený uran (nad 85 %) má zejména vojenské využití pro konstrukci jaderných zbraní. Způsobu obohacování je řada – od chemické separace přes ionizaci laserem až po centrifugální separaci. Právě na ní je založen íránský jaderný program.

Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii OSN Írán od té doby restartoval svůj jaderný program a obohacuje uran. Zástupci Británie, Francie a Německa se setkali s Íránci v Ženevě k obnovení jaderných jednání, řekl v lednu íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí pro tamní státní televizi.

12. dubna 2021