Agentura AFP už dříve tento týden uvedla, že také Íránci v exilu jsou rozděleni stran izraelských útoků na jejich zemi a mnozí se strachem o své blízké doma odmítají zahraniční vměšování a tvrdí, že režim si musí změnit sami.
Izrael zasáhl těžkovodní reaktor v Aráku a výrobny zbraní, Írán nemocnici |
Některé skupiny, například Kurdové v pohraničí, jsou podle Reuters připraveni k protestům proti íránskému vedení, které se zdá oslabené po izraelských úderech. S nimi začal Izrael 13. června se zdůvodněním, že se snaží svému úhlavnímu nepříteli zabránit v získání jaderné zbraně. Teherán odmítá, že atomovou zbraň vyvíjí, ale uran obohacuje výrazně nad úroveň dostatečnou k civilním účelům.
Nicméně i izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že výsledkem izraelské akce může být pád íránského režimu. Izraelská armáda za týden při útocích na Írán zabila několik vysokých vojenských činitelů, včetně náčelníka generálního štábu íránské armády Mohammada Bagherího či šéfa íránských revolučních gard Hosejna Salámího a také několik jaderných vědců. Při útocích ale přišla o život řada civilistů.
Íránu se daří pronikat přes izraelský obranný štít, znepokojuje to i USA |
Podle Reuters izraelské útoky způsobily také velký strach, ale i hněv u obyčejných lidí, kteří se zlobí na íránské vedení i na Izrael. „Jak se mají lidé hrnout do ulic? Za takových děsivých okolností se soustředí pouze na záchranu života a svých rodin,“ řekla Reuters íránská aktivistka, která strávila šest let ve vězení, než z Íránu emigrovala.
Podobně se vyjádřila na sociálních sítích i íránská nositelka Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadíová, když v reakci na izraelskou výzvu k evakuaci části Teheránu napsala: Neničte mé město.
Také další dva aktivisté Reuters řekli, že neplánují demonstrovat. Přitom i oni se na podzim 2022 účastnili masových protivládních protestů, které zažehla smrt mladé Íránky kurdského původu Mahsy Amíníové po zatčení mravnostní policií. Protesty původně proti potlačování ženských práv přerostly v největší manifestace proti autoritářskému režimu od roku 1979.
ANALÝZA: Trumpova íránská ruleta. Otevřenou válkou by zase popřel sám sebe |
„Až skončí (izraelské) útoky, tak pozvedneme hlas, protože tento režim je za válku zodpovědný,“ řekl Reuters jeden univerzitní student, který si kvůli obavám z represí nepřál být jmenován. Další studentka, kterou po protestech z roku 2022 vyhodili z univerzity a která strávila pět měsíců ve vězení, uvedla, že věří ve změnu režimu ve své zemi, ale že zatím není ten správný čas vyjít do ulic.
Ani tato studentka a její přátelé neplánují pořádat či se účastnit demonstrací a odmítají výzvy k protestům od Íránců žijících v zahraničí. „Izrael a takzvaní opoziční vůdci v zahraničí myslí jen na svůj prospěch,“ uvedla studentka.
„Mám plán pro přechod k demokracii“
Íránská opozice žijící v diaspoře je ale také roztříštěná a podle Reuters ji pokračující izraelské útoky ještě dál rozdělují v tom, co dělat.
Z amerického exilu se po začátku izraelských útoků ozval i syn zesnulého šáha Mohammeda Rezy Pahlavího, který ujistil tento týden Íránce, že má plán pro přechod země k demokracii po pádu současného íránského vedení.
„Írán neupadne do občanské války ani nestability, připravili jsme plán 100 dnů přechodného období po pádu vlády,“ řekl Rezá Pahlaví, jehož otec vládl zemi rovněž autokraticky, ale měl podporu Západu i Izraele. V roce 1979 ho svrhla revoluce, po níž vznikla v zemi islámská republika v čele s duchovním vůdcem ajatolláhem.
18. června 2025 |
