Dokumenty o íránském jaderném programu objevil Mossad už v roce 2016

  • 265
Agenti izraelské agentury Mossad objevili tajné umístění skladu s dokumenty íránského jaderného programu už v únoru 2016. Od té doby měli budovu pod dohledem, napsal The New York Times. Do budovy agenti vnikli až v loňském lednu, kdy během jedné noci sebrali z archivu přes půl tuny dokumentů. S nimi se vrátili ještě tu noc zpět do Izraele.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí v mimořádném televizním projevu obvinil Teherán, že po podepsání jaderné dohody v roce 2015 lhal a nadále rozšiřoval své schopnosti v oblasti vývoje jaderných zbraní a uchovával dokumenty o svém jaderném programu. 

Tajné spisy chce podle něj Írán v budoucnu využít při výrobě jaderných zbraní, konkrétní důkazy ovšem nepředložil, napsalo The New York Times. Média se shodují na tom, že tímto krokem chce izraelský premiér zvýšil tlak na Spojené státy, aby se stáhly z jaderné dohody s Íránem z roku 2015.

Netanjahu popsal archiv jako nevinně se tvářící sklad v jižním Teheránu. „Zvenku se to tvářilo nevinně. Vypadalo to jako zchátralý sklad, ale uvnitř se nacházely tajné jaderné dokumenty Íránu v masivních spisech,“ uvedl.

Podle něj dokázali agenti přinést do Izraele až „půl tuny materiálů“, přibližně 55 000 stran textu a dalších 55 000 souborů na 183 CD. „Tyto soubory dokazují, že Irán lhal, když říkal, že nikdy neměl program jaderných zbraní,“ uvedl premiér.

„Materiál jsme sdíleli se Spojenými státy, ty mohou zaručit jeho pravost,“ dodal Netanjahu. Americký prezident Donald Trump byl o celém zásahu z února 2016 informován už v lednu, a to šéfem Mossadu Yossimem Cohenem. 

Írán lhal o svém jaderném programu, máme důkazy, řekl Netanjahu

Izraelský premiér zveřejnil dokumenty jen několik dní předtím, než má Trump rozhodnout o tom, zda dohodu s Íránem obnoví či nikoliv. Podle Izraele se dokumenty zveřejňují až nyní kvůli analýze a překladu dokumentů, většina z nich totiž byla psaná persky. 

Podle Mohammada Marrandiho, profesora Teheránské univerzity, který se účasnil „jaderných rozhovorů“ ve Vídni, je odhalení dokumentů načasované. „Je to výhodné, aby se něco takového objevilo dva týdny před rozhodnutím o jaderné dohodě,“ uvedl Marandi. „Nikdo to nebude brát vážně, ledaže by byl předem dohodnutý s Bílým domem.“ Profesor navíc dodal, že Izrael již dříve „vytvořil své důkazy“, mohlo k tomu proto dojít i tentokrát.

USA potvrdila pravost dokumentů

Ministr zahraničí Spojených států Mike Pompeo uvedl, že americká zpravodajská služba měla dokumenty k dispozici a dospěla k závěru, že jsou pravé a že „Íránci přinejmenším lhali svému vlastnímu lidu“ o existenci jaderného programu známém jako Projekt Amad. O jeho existenci se sice již určitou dobu vědělo, materiály odhalené Izraelem však pomáhají lépe porozumět rozsahu programu, dodal Pompeo.

Ministr nicméně dodal, že materiály pocházejí z projektu, který formálně skončil v roce 2003. Na otázku, zda existují přímé důkazy o tom, že Írán porušil dohodu, uvedl: „Rozhodnutím přenechám právníkům a prezidentovi.“ Podle něj dokumenty ukazují pouze na to, že Írán lhal o tom, zda se snaží získat jaderné zbraně.

Izraelské poznatky podle Paříže částečně potvrzují zjištění Evropanů z roku 2002 o necivilní povaze íránského jaderného programu. Írán po dlouholetém vyjednávání uzavřel v roce 2015 jadernou dohodu se šesti mocnostmi, mezi nimiž byly USA, Francie, Británie, Německo, Čína a Rusko. Cílem dohody bylo pozastavit íránský jaderný program výměnou za zmírnění protiíránských sankcí. Americký prezident Donald Trump však dlouhodobě hrozí, že dohodu vypoví.

Francouzské ministerstvo zahraničí uvedlo, že nové informace poskytnuté izraelskou stranou by se mohly stát základem pro dlouhodobé sledování íránských jaderných aktivit a pro poskytnutí trvalých záruk. Podle Paříže je nezbytné, aby mezinárodní inspektoři v Íránu pokračovali v kontrolách.

 V USA se uvolnění sankcí schvaluje každých 120 dní. Zda Spojené státy obnoví zmírnění hospodářských sankcí vůči Íránu, musí americký prezident tentokrát rozhodnout do 12. května. Trump ale nedávno naznačil, že USA od dohody odstoupí, pokud nebude upravena. Írán ale opakovaně zdůraznil, že na žádnou jinou než současnou dohodu nepřistoupí.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video