Režim prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda dostal loni 23. prosince od OSN šedesátidenní lhůtu na zastavení nukleárních aktivit. Ahmadínežád však rezoluci Rady bezpečnosti označil za cár papíru a prohlásil, že s obohacováním uranu končit nehodlá.
Svým slovům dostál. Během oněch dvou měsíců nejen že jaderný program nezmrazil, ale naopak ho rozšířil. Podle zprávy MAAE nechal za tu dobu v reaktoru v Natanzu nainstalovat dvě soustavy 164 odstředivek a další dvě jsou prý blízko dokončení. Tento krok podle agentury dokládá snahu rozšířit obohacování jaderného paliva z vědecké úrovně do průmyslových rozměrů.
Ahmadínežád tvrdí, že veškeré íránské jaderné aktivity jsou civilní a že má Teherán na nukleární technologie právo. Jenže Západ mu nevěří a bojí se, že do několika málo let bude režim vlastnit atomovou bombu.
Přísnější sankce
Nesplněním požadavků prosincové rezoluce se Írán vystavuje riziku rozšíření sankcí, které jsou na něj uvaleny. Má zakázáno obchodovat s citlivým materiálem a balistickými střelami. Firmy a jednotlivci zapojení do jaderných aktivit navíc nemohou ke svým zmraženým kontům.
Nová opatření by byla logicky přísnější. Stávající obchodní embargo by se rozšířilo, přibyly by další hospodářské sankce. A lidé, kteří se jakkoli zapojují do nukleárního programu, by mohli mít úplně zakázáno cestovat.
Šéfka americké diplomacie Condoleezza Riceová dnes v Berlíně ještě před prohlášením MAAE řekla, že otázka jaderného programu Íránu opět přijde na přetřes na půdě RB OSN. Světové velmoci podle ní využijí všech dostupných prostředků k tomu, aby se Teherán vrátil k jednacímu stolu.
