Írán disponuje největším arzenálem balistických raket na Blízkém východě, tvrdí americké zpravodajské služby. Oficiálně udávaný dolet většiny jeho střel středního doletu se pohybuje okolo dvou tisíc kilometrů.
Podle dat izraelského ministerstva zahraničí tento dolet stačí k bezprostřednímu ohrožení východního Středomoří a Balkánu. V přímém dosahu jsou hlavní města v jihovýchodní Evropě jako Atény, Sofie nebo Bukurešť.
Možný dostřel íránského arzenálu na mapě. (3. března 2026)
V hledáčku Teheránu by se mohly ocitnout zejména ty evropské země, které aktivně vojensky pomáhají Spojeným státům a Izraeli. Ohrožena by teoreticky mohla být americká vojenská zařízení a základny umístěné v Řecku, Bulharsku a Rumunsku. Důkazem, že Írán už nyní dokáže zasáhnout cíle na evropském prahu, je právě nedávný útok íránského dronu na britskou vojenskou základnu na Kypru.
Kam rakety doletí?
Běžné rakety nepřekročí délku dvou tisíc kilometrů. Íránský arsenál ale obsahuje i pokročilejší modely raket (například Chorramšahr), které dokážou při nasazení lehčí bojové hlavice urazit až tři tisíce kilometrů. Tím by se okruh rozšířil i na města ve střední Evropě.
V nejextrémnějším případě by nejzazší hranice teoretického doletu mohla sahat až nad severní Itálii či na východní hranice Německa – tedy i na větší část území České republiky. Odborný časopis Defense express nicméně uklidňuje, že i když je to po technické stránce možné, Írán s největší pravděpodobností nedisponuje takto výkonnými střelami ve velkém počtu. Spíše jde o absolutní technické limity zbraní než reálnou a masivní vojenskou hrozbu.
Katar v odvetě udeřil v Íránu, tvrdí Izraelci. Dauhá útok nepotvrdilo ani nevyvrátilo |
Za zmínku stojí i íránské bezpilotní letouny a střely s plochou dráhou letu. Například z Ukrajiny dobře známé drony typu Šáhed mají deklarovaný dolet až úctyhodných 2 500 kilometrů. Írán má v záloze i křižující střely schopné urazit vzdálenost až tří tisíc kilometrů.
Pro přímý útok na Evropu by ale drony a střely musely složitě překonávat hlídaný vzdušný prostor zemí, jako jsou Irák, Sýrie, Turecko, nebo států na Kavkaze. V praxi velkou část z nich zachytí a zneškodní spojenecká protivzdušná obrana dlouho předtím, než se k cíli vůbec přiblíží.
Starý kontinent navíc má svůj vlastní obranný štít. Proti případnému raketovému útoku by zasáhla propracovaná architektura americké protiraketové obrany. Zásadní roli hraje americký systém Aegis Ashore, který je umístěný v Rumunsku, a doplňují ho i špičkové americké torpédoborce operující ve Středozemním moři.
Evropské kapacity navíc koncem roku 2025 výrazně posílilo Německo, které uvedlo do počáteční operační pohotovosti vysoce moderní protiraketový systém Arrow 3.
