Americká média informovala, že Washington zvažuje nové údery proti Teheránu. Podle serveru americké televize CBS se americká armáda připravuje na případné bombardování během víkendu. V pátek Donald Trump svolal své nejbližší poradce, aby s nimi projednal válku, uvedl server Axios.
Axios také uvedl, že americký prezident hovořil o zahájení poslední „rozhodující“ rozsáhlé vojenské operace, po jejímž skončení by mohl vyhlásit vítězství a ukončit válku.
Kdo teď řídí Írán? Bratrstvo z osmdesátek, které přesahuje i revoluční gardy |
Šéf Bílého domu se kvůli plánovanému útoku dokonce nemohl zúčastnit svatby svého syna Donalda Trumpa mladšího. Také někteří členové americké armády a zpravodajské komunity zrušili své plány na víkend v očekávání možných útoků, uvedlo několik zdrojů.
Írán další den, v sobotu, obvinil Spojené státy, že sabotují jednání o ukončení války „přehnanými požadavky“. Také tato změna v agendě Donalda Trumpa zároveň podnítila spekulace o obnovení bojů.
V rozhovoru s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem si íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí postěžoval na „rozporuplné postoje a opakované přehnané požadavky“ Spojených států. Tyto faktory „narušují proces jednání vedených pod záštitou Pákistánu,“ uvedl Arakčí.
Írán zažívá největší internetový blackout v dějinách. Doplácí na to celá ekonomika |
„Naše ozbrojené síly se během příměří natolik zotavily, že pokud (Donald) Trump spáchá další nerozumný čin a znovu rozpoutá válku, budou následky pro Spojené státy jistě mnohem drtivější než první den války,“ pohrozil poté Ghálíbáf.
Katarský emír Tamím bin Hamad Sání mezitím telefonicky hovořil s americkým prezidentem Trumpem o napětí v regionu a o diplomatických snahách zabránit další eskalaci.
Od pátku v íránské metropoli pokračovala vyjednávání s íránskou stranou zprostředkovaná Pákistánem. Katar rovněž vyslal do Teheránu svůj diplomatický tým, aby se pokusil odstranit hlavní rozdíly mezi znepřátelenými stranami.
Spojené státy s Izraelem zaútočily na Írán na konci února s deklarovaným cílem zabránit islámské republice získat jaderné zbraně. Boje později ustaly díky příměří, které má Washingtonu a Teheránu poskytnout čas na uzavření mírové dohody.
Mezi spornými body zůstává mimo jiné íránské obohacování uranu. Teherán tvrdí, že má na obohacování právo v rámci rozvoje svého nevojenského jaderného programu, ale Spojené státy trvají podle médií na jeho pozastavení nejméně na 20 let.
