Spory mezi íránskou mravnostní policií, která dohlíží na dodržování náboženských a společenských pravidel v ulicích už od islámské revoluce v roce 1979, a vzpurnými Íránkami propukají především v létě, kdy obyvatele sužují nepříjemná vedra.
Příslušníci náboženských hlídek zastavují ženy na ulicích, pokud nemají správně uvázaný hidžáb, a mnohé z nich pokutují, posílají do vězení nebo nechávají zbičovat, popisuje Radio Farda.
Týden hidžábů a důstojnostiÍránci právě slaví každoroční Týden hidžábů a důstojnosti, v rámci kterého se ve středu 12. července konal i Národní den hidžábu a skromnosti. Týden letos doprovází slogan „obezřetnost, skromnost, hidžáb, vnitřní hlas a společenský pokrok“, píše Tehran Times. |
Úředník ministerstva spravedlnosti v jihoíránské provincii Fárs také podle rozhlasu prohlásil, že lidé přichycení při pití alkoholu nebo nedodržování předepsaných pravidel oblékání mohou skončit ve speciálních „rehabilitačních a přeškolovacích třídách“. Ty mají hříšnice i hříšníky „ochránit před záznamem v trestním rejstříku“.
Rostoucí počet prostovlasých žen za volantem však vyvolal i celospolečenskou debatu, jestli je žena v autě „doma“, nebo „na veřejnosti“. Některé Íránky se domnívají, že si při řízení mohou udělat pohodlí. Části kleriků a zástupců soudů se to však podle britského Guardianu nelíbí a upozorňují, že na ženy je stále vidět.
„Neviditelná část auta jako kufr je soukromý prostor. To se ale netýká viditelných částí auta,“ varoval Hadi Sadeghi, zástupce Hlavy justice (v Íránu mají kromě ministerstva spravedlnosti a soudů i šéfa soudnictví, který zodpovídá za přijímání a propouštění soudců či předkládání návrhů z oblasti soudnictví parlamentu – pozn. red.). Rozladění Íránci si však ze Sadeghiho výkladu začali na sociálních sítích dělat legraci a na Twitteru se záhy rozšířil snímek milenců v nedovřeném kufru auta, kde jedině mají podle justiční autority Íránci soukromí.
وقتی میگن فقط #صندوق خودرو #حریم_خصوصی است https://t.co/mJUIjilMgk
Za možnost odložit šátek alespoň v autě se postavili i někteří liberálnější imámové a politici, kteří namítají, že policisté také nemají právo bez soudního povolení vniknout do auta a že „špatný hidžáb“ (jen volně uvázaný šátek, který je v hlavním městě běžně k vidění – pozn. red.) není trestným činem.
Umírněný íránský prezident Hasan Ruhání podle Guardianu míní, že by měla policie respektovat soukromí Íránců, a zátahy proti ženám řídícím bez hidžábu odsuzuje. Už před dvěma lety se také vymezil proti tomu, aby si běžná pořádková policie hrála na strážce islámu. „Policie nemůže nějak konat a pak tvrdit, že to nařídil Bůh. To není její práce,“ usoudil prezident.
Mluvčí íránské policie naopak zopakoval, že „to, co je viditelné oku veřejnosti, není soukromý prostor a platné normy a pravidla by měly být respektovány i v autech,“ a varoval motoristky, aby se nesnažily nařízení obejít ani pořízením zatmavených skel.
Ženám tak nadále hrozí, že budou za údajný prohřešek potrestány dle libovůle příslušníků hlídek či soudců. Někdy vyváznou s pokutou, jindy jim však strážníci na čas zabaví vůz. A podle Centra pro lidská práva v Íránu mohou být potrestáni i ti, kdo nezahalenou ženu vezou.
Bílá středa jako protest proti nátlaku
Íránky se ovšem nehodlají vzdát a kromě nepodřizování se zákazu vymýšlejí i protestní akce. Novinářka a zakladatelka hnutí My Stealthy Freedom Masíh Alinežádová například před dvěma měsíci spustila kampaň Bílá středa nebo také Středa bez nátlaku.
Jeden den v týdnu si tak ženy v rámci kampaně uvážou bílý hidžáb nebo jiný typ šátku v bílé barvě, aby daly najevo, že chtějí mít možnost volby. „Kampaň je pro ženy, které povinnost nosit šátek odmítají. Ale i pro ty, které jej nosí dobrovolně, ale nesouhlasí s tím, aby byl ostatním vnucován. I mnoho zahalujících se žen považuje povinnost nosit šátek za urážku,“ vysvětluje novinářka v prohlášení na Facebooku.
Zákaz zumby i cyklistikyZačátkem července vyvolal v Íránu pobouřené reakce i zákaz cvičení zumba, o který ministerstvo mládeže a sportu požádal prezident iránské sportovní federace Ali Majdara. Podle něj je cvičení proti islámu. Informovala o tom BBC. Od loňského roku Íránky také nesmí na veřejnosti jezdit na kole a zákaz mají i na navštěvování sportovních akcí. |
Ženy, které chtějí nosit černý hidžáb, čádor nebo nikáb, by k tomu podle ní měly mít svobodu. A ty ostatní zase svobodu ho nenosit. „Nejsem proti vám a vy byste neměly být proti mně,“ říká aktivistka. Ke kampani se podle serveru Newsweek připojily desítky žen. Včetně 83leté pamětnice svrženého vládce Íránu, šáha Rezy Pahlávího, který v roce 1936 hidžáby naopak v rámci sekularizace zakázal.
I tehdy ženy protestovaly, říká ve videu seniorka, a dělají to i dnes, když jim vláda šátky nutí. „Hlavně mladé ženy nosí černou, jako by truchlily. Nemůžu pak poznat, kdo má zármutek a kdo ne. Prosím vás, přestaňte mladým vybírat oblečení,“ vyzvala představitele své země.
83 years old grandmother joined #WhiteWednesdays, an anti compulsory hijab campaign #چهارشنبه_های_بدون_اجبار #چهارشنبه_های_سفيد https://t.co/wXvaDcbFp7
