Kdo seje vítr, sklidí bouři. Univerzálnost známého přísloví v současnosti platí zejména na jinak neúrodném Blízkém východě.
Naše pomsta změní den v temnotu. Íránci oplakávají Solejmáního |
A je také shrnutím podstaty nekonečného mocensky agresivního kolotoče, na jehož základě je obhajováno kdeco. Od obrovských výdajů na zbrojení přes státní terorismus nebo vytváření různých temných struktur až po samotnou legitimitu rozličných státních zřízení.
Z hlediska Spojených států sklidil jistě bouři, ba orkán zasloužené odplaty známý íránský generál Kásem Solejmání. Úspěšný velitel elitních íránských jednotek Kuds přišel v pátek ráno o život při americkém úderu v Bagdádu, což měl být patrně nejen trest za mnohaleté tajné aktivity, ale především vzkaz do stále sebevědomějšího Teheránu. Odhodlaného prosadit se v širokém „půlměsíci“ Irák, Sýrie, Libanon a nejspíše i dál. A to navzdory tvrdým ekonomickým, teroristickým nebo jiným protiakcím.
Čistě vojensky úspěšný úder nese také do očí bijící rysy mediálně vděčné agresivity, což se jednak váže k sérii amerických neúspěchů či ztráty tváře v oblasti, ale současně i k brzkým prezidentským volbám v USA. Donald Trump v nich křeslo obhajuje, přičemž patrně dobře ví, k jak nebývale ostré kampani povede svéráz jeho politiky, včetně té mezinárodní.
O krocích v zahraničí se za „velkou louží“ říká, že při hlasování nemohou pomoci, ale mohou uškodit. Na což trumpovská administrativa – neobvyklá oproštěností od typických „cingrlátek“, propagandistických hesel o svobodě a lidských právech – reaguje svým způsobem typicky.
Nedomyšlenou, humpoláckou agresivitou, kterou lze dobře prodat určitým vrstvám obyvatelstva. Zneklidněných dejme tomu tím, že pokus mocností Západu odstranit syrského Bašára Asada vedl k posílení ruského a íránského vlivu. Případně k obětování poněkud dezorientovaných kurdských spojenců, zločinně likvidovaných klíčovým americkým spojencem v NATO...
Protiamerické nálady vzrostou
Není proto nijak nepravděpodobné, že fyzická likvidace Solejmáního (a dalších důležitých lidí), muže, považovaného občas za skutečného perského zaminira, nepřinese nic pěkného.
Útok na Solejmáního může vést k eskalaci násilí, zní ze světa i USA |
Určitě roztočí spirálu nevraživosti v extrémně komplikovaném regionu. Obecně „zdůvodní“ další použití síly proti nepřátelům a smrt „mučedníků“ bude šikovně využita k závažnému rozhojnění už tak nemalých (a obyvatelstvo sjednocujících) protiamerických nálad v Íránu, Iráku a jen Alláh ví, kde ještě jinde.
Mohla by to tak být najmě supervelmoc a její spojenci, kdo bohužel sklidí bouři. Obrovským hurikánem, neštěstím pro postavení Západu na mezinárodní poli byl už samotný Bushův vpád do Iráku. Nedomyšlená invaze, u níž platilo, že kdo není s námi, je proti nám.
