Rozhovory začaly dopoledne ve vile švýcarské vlády na předměstí Ženevy. Spolu s Íránem k nim zasedli zástupci pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN - tedy USA, Británie, Francie, Ruska a Číny - plus Německa.
Atmosféra byla "upřímná a věcná" a "došlo i na otázku jádra", řekla po dopolední diskusi Cristina Gallachová, mluvčí vysokého představitele Evropské unie pro zahraniční politiku Javiera Solany. Ten jednání vede.
Představitel EU pro zahraniční politiku Javier Solana (vpravo) a náměstek americké ministryně zahraničí William Burns na jaderných jednáních v Ženevě (1. října 2009)
Nikdo nečekal, že by schůzka rovnou přinesla nějaké konkrétní řešení. Rozpor totiž panoval už od začátku, a to v samotném tématu rozhovorů. Zatímco mocnosti avizovaly, že se hodlají soustředit na kontroverzní íránský jaderný program, Teherán řekl, že o něm diskutovat odmítá a debatu povede jen o obecných věcech.
Každopádně však na íránské jádro došlo. Minimálně tak, že hlavní vyjednavač Saíd Džalílí zopakoval postoj své země: "Islámská republika si v žádném případě nedá vzít toto konkrétní právo," řekl Javieru Solanovi s jasným odkazem právě na jaderný program.
Íránské jádroOtázky a odpovědi |
I když vyjednavači dnes nic zásadního nevyřešili, jsou rozhovory důležité. Už jen to, že íránská delegace k jednacímu stolu zasedla, je pozitivní signál, míní analytici.
Šestice států si tak mohla otestovat vstřícnost Teheránu, jeho ochotu k dalšímu jednání. A ta se projevila, k dalšímu jednání by totiž měli představitelé všech sedmi států zasednout ještě do konce října.
Navíc na okraj schůzky se bilaterálně sešel Saíd Džalílí s americkým zástupcem, náměstkem ministryně zahraničí Williamem Burnsem. Je to poprvé za bezmála třicet let, kdy spolu přímo jednali takto vysocí představitelé obou zemí. USA a Írán nemají diplomatické styky od roku 1980. "Chceme, aby rozhovory byly úspěšné," řekl po schůzce Džalílí. Žádné další podrobnosti zatím známy nejsou. nejmenovaný diplomatický zdroj jen řekl, že to byl "důležitý rozhovor".
USA a Írán si posílaly vzkazy
Jaderný program Íránu přidělává Západu vrásky už léta. USA, Evropská unie či Izrael podezírají Teherán, že se snaží vyrobit atomovou bombu. Režim prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda to popírá. Říká, že veškeré nukleární aktivity - včetně intenzivního obohacování uranu - jsou civilní, energetické. A tudíž do nich nikomu nic není.
OSN už na Írán kvůli jádru třikrát uvalila sankce, ale bez efektu. Ve dnech před ženevskou schůzkou navíc Írán oznámil, že uran obohacuje nejen v komplexu v Natanzu, ale také v dalším, dosud tajném zařízení u města Qom.
Existenci komplexu přiznal až ve chvíli, kdy zjistil, že o něm západní tajné služby vědí. USA a Mezinárodní agentura pro atomovou energii teď žádají, aby Írán do továrny pustil inspektory. I to mělo zaznít v Ženevě.
Íránská delegace na jednání o jaderných otázkách v Ženevě (1. října 2009)
A ještě další vzkaz poslal Írán svým "protihráčům": v posledních dnech otestoval rakety dlouhého doletu. Takové, které jsou schopné zasáhnout Izrael či americké základny v Perském zálivu. - čtěte Írán otestoval rakety, které mohou zasáhnout Izrael
USA zase prohlásily, že v případě neúspěchu rozhovorů by rozšířily vlastní sankce proti Teheránu a tlačily by i na zesílení těch mezinárodních. Restrikce už by se navíc netýkaly jen obchodu se zbraněmi, jak tomu bylo u většiny předchozích, ale zasáhly by energetiku, průmysl, telekomunikace, finance...
Íránský ministr v USAÍránský ministr zahraničí Manúčehr Mottakí včera přijel na překvapivou návštěvu USA. Dnes v pět odpoledne našeho času bude mít tiskovou konferenci na půdě OSN. Podle oficiálního vyjádření Washingtonu přijel Mottakí na návštěvu |
