Ukrajina se již pátým rokem brání plnohodnotné ruské invazi a na své spojence musí spoléhat více než kdy předtím. Podle Simona Shustera, amerického novináře časopisu The Atlantic, se však Spojené státy od svého východního spojence distancují.
Shuster míní, že ukrajinští diplomaté už necítí ze strany USA sympatie. Ty se podle něj začínají přiklánět spíše k ruské straně. Tuto skutečnost zdůvodňuje Trumpovými sklony k budování vztahů s autoritativnějšími vůdci. „Nikdy se nedíval na Zelenského rovnocenně,“ říká.
Polský novinář Slawomir Sierakowski aktuální situaci naopak vnímá jako naději a šanci pro Evropu se skutečně probudit. Ta je podle jeho slov v procesu zajišťování vlastní bezpečnosti. K tomu však potřebuje integraci Ukrajiny do NATO a EU.
Lotyšsko hlásí další průnik dronů. Buďte preciznější, vyzvalo Polsko Ukrajince |
„Pokud se Ukrajina připojí k NATO, budou to Ukrajinci, kteří nás budou učit,“ uvedl Sierakowski. „Měli bychom chtít Ukrajinu v NATO i EU nejenom proto, že by její kapacity byly na naší straně, ale i proto, že by nešly k Rusku,“ doplnil svou myšlenku, která se na konferenci setkala s velmi pozitivním ohlasem.
K posílení Severoatlantické aliance však není podstatné pouze připojení Ukrajiny. Aliance se sama totiž podle novinářů potýká s vnitřní krizí soudržnosti. „Na půdě evropských států, v Německu, Francii, Bruselu, se projednává možnost, že by USA NATO opustily,“ upozorňuje Shuster.
Trumpovy výhrůžky by se podle něho měly brát vážně, a to na základě jeho činů spojených se současnou situací na Blízkém východě. Zároveň však poukázal na to, že někteří evropští lídři vnímají krizi mnohem pozitivněji.
USA sníží podporu, již by daly evropským členům NATO v případě napadení |
Odkázal především na finského prezidenta Alexandra Stubba, který namítá, že by měla Evropa jednat s chladnou hlavou, a to zejména díky skutečnosti, že NATO získalo dva mocné spojence – Švédsko a Finsko.
Sierakowského postoj ke scénáři, že by Spojené státy skutečně opustily své spojence, je však skálopevný. „Výsledek je na nás. Pokud USA opustí NATO, pořád bude na nás, abychom byli připraveni.“
Raději nepřítel, nežli domnělý spojenec
Shoda mezi oběma novináři panovala i kolem Trumpovy impulzivity, podle které prý americký prezident řídí svou politiku.
Tu dokáže podle Shustera do jisté míry omezit výsledek podzimních „midterms“ voleb, které určí budoucí složení amerického kongresu. „Ochranné bariéry, které drží Trumpa na uzdě, budou mnohem vyšší. Jeho odpůrci budou mít více možností ho limitovat.“
Neomezená moc Donalda Trumpa. Jak prezident drží Ameriku ve válce s Íránem |
Na rozhodnutích Donalda Trumpa však mezitím výrazně profitují silní hráči, míní Sierakowski. „Irán nevěděl, co se skutečně stane, když uzavře Hormuz – teď už to však ví a má velkou páku na světovou ekonomiku,“ říká s tím, že Čína je díky Trumpovi silnější než kdy předtím.
Raději bych byl Trumpův nepřítel, než jeho domnělý spojenec.
Slawomir Sierakowski
V první linii však podle jeho slov stojí Američané, již jsou prvotní obětí Trumpovy impulzivity.
Trump svou rétorikou navíc dost inklinuje k soběstačnosti Evropské unie. I v tomto kontextu by podle Shustera mohl z americké strany znít zájem u budování armády EU, které by mohla „řešit své vlastní záležitosti“.
Je Evropa více závislá na Ukrajině?
Polsko, které podle Shustera vzorově splnilo požadavky amerického prezidenta, je zároveň nehorázně trestáno. Jako jedna z prvních evropských armád vynaložila pět procent HDP na obranu, přesto USA chtějí omezit přítomnost svých vojsk v zemi.
„Činy Trumpa si protiřečí. Jakou zprávu tím posílá svým spojencům? Co od nás chce?“ rozhořčil se americký novinář.
Pentagon změnil plány ve střední Evropě. Do Polska vojáky nevyšle |
V této souvislosti padla myšlenka, že je více než jindy důležitější obracet se k síle Ukrajiny. Podle Shustera je však stále nepravděpodobné, že by se přidala k NATO nebo EU.
„Přesto by bylo cenné žádat Ukrajinu o pomoc a o technologie. Jejich továrny nepracují na maximum pro své potřeby. Nechávají si rezervy k exportu,“ vylíčil své zkušenosti z návštěv východní Evropy.
Rusko udělalo z Ukrajiny zbrojní velmoc. Její drony jdou v cizině na dračku |
Zároveň však v Evropě existuje řada států, které by si silnou pozici Ukrajiny nepřály. Jedním z těchto států je podle Shustera právě i Polsko, které by mohlo blokovat snahy Ukrajiny o potenciální připojení k EU.
Ruské tajné služby oslabily, říká exšéf MI6
Součástí konference byl i krátký video výstup Richarda Moorea, britského diplomata a bývalého šéfa MI6, zahraniční zpravodajské služby Spojeného království.
Ten zdůrazňoval zejména podstatu kolektivního boje proti Rusku. „Klíčový boj naší doby se odehrává na Ukrajině. Musíme udělat všechno pro to, aby Vladimir Putin neuspěl,“ prohlásil s tím, že v případě opačného scénáře by apetit ruského prezidenta pouze rostl.
Několik vět pronesl i k výbuchu muničního skladu ve Vrběticích, po kterém MI6 významně spolupracovala se svými českými kolegy, a to na zpravodajské i policejní úrovni.
Následné vyhoštění ruských diplomatů podle něj mělo velký úspěch. Chválil především komplikace, které tato událost způsobila ruským zpravodajským službám. „Dnešní najímání drobných kriminálníků online je pouhým projevem ruské slabosti,“ okomentoval.
