Islamisté ze skupiny Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL) po obsazení významných měst na severu Iráku vyzvali své stoupence k tažení na Bagdád, od nějž jsou nyní necelých sto kilometrů. Ten se stal podle místních městem duchů. "Všichni jsou vystrašení a plánují utéct, mají své bezpečnostní plány, schraňují palivo i jídlo," uvedl pro BBC Núf Assi. Tvoří se zde také fronty u náborových středisek, protože mnoho mladých mužů se chce údajně připojit k boji proti islamistům.
Parlament měl ve čtvrtek na návrh premiéra Málikího hlasovat o vyhlášení výjimečného stavu. Do parlamentu však dorazilo jen 128 z 325 poslanců a hlasování bylo odloženo na neurčito.
KOMENTÁŘ: Napříč Blízkým východem se valí lavina černooděnců |
Ve čtvrtek jsou boje hlášeny z města Tarmíja, které leží necelých 50 kilometrů severně od Bagdádu. Povstalci tam zabili pět vojáků a devět zranili. Ozbrojenci podle server al-Džazíra útočí také na město Samarra.
Kromě Tikrítu islamisté ovládli i město Dhulujá. Podle místních obyvatel ozbrojenci prošli ulicemi města a nesetkali se s odporem, uvedla agentura AFP. Mluvčí ISIL podle agentury AP pohrozil, že se skupina zmocní i jihoiráckých měst Karbala a Nadžáf, jejichž svatyně patří k nejposvátnějším místům šíitského islámu. Tuto výzvu ale podle AP nebylo možné ověřit.
Velení nás opustilo, smutní vojáci
Město Kirkúk ovládly kurdské milice, takzvaní pešmergové, kteří bojují na straně irácké vlády. "Celý Kirkúk je v rukou pešmergů," citovala agentura Reuters mluvčího milic. Vojáci irácké armády z města utekli, dodal mluvčí. Oddíly pešmergů přijel povzbudit ministr vlády iráckého autonomního Kurdistánu Džaafar Mustafá. Při útoku na jeho konvoj přišel o život jeden z milicionářů, Mustafá vyvázl nezraněn.
Ve středu islamisté ovládli také část města Bajdží. Tamější největší irácká ropná rafinerie však podle ministra ropného průmyslu Abdala Karím Luajbího stále zůstává v rukou vlády. Luajbí řekl, že Irák nemusí kvůli situaci kolem Bajdží žádné ropné produkty dovážet a že má dostatečné zásoby nafty i topného oleje.
Radikálové již v úterý dobyli Mosul, správní středisko provincie Ninive. Před ozbrojenci tam uteklo již přes půl milionu lidí (více o útěku civilistů zde). "Říkali, že jsou revolucionáři, že se nemáme čeho bát. Přišli prý kvůli tomu, aby nás vysvobodili z útlaku," sdělil jeden z mužů, kteří museli opustit Mosul.
Z Mosulu utekli i vojáci irácké armády. Tvrdí, že je zradili jejich velitelé. "My bojujeme, naši lídři nás však zradili. Velitelé opustili své vojáky. Když jsme se vzbudili, byli pryč," sdělil jeden z vojáků agentuře AP.
Irák požádá o pomoc Radu bezpečnosti OSN
Irák se ve čtvrtek rozhodl požádat o pomoc v rámci jednání Rady bezpečnosti OSN, které se má konat za zavřenými dveřmi. Irácký velvyslanec ve Francii Faríd Jasín sdělil francouzskému rozhlasu na dotaz, co si Irák od Rady bezpečnosti přeje, že především vojenskou pomoc. "Potřebujeme vybavení, další letadla a bezpilotní stroje," sdělil. Rada má začít jednat v 17:30 SELČ.
Postup radikálů z organizace Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL) přiměl k reakci i Washington. Irák dal již dříve najevo, že by měl zájem o akce amerických bezpilotních letadel, která jsou nasazována do úderů proti islamistům v řadě zemí, či o bombardování povstaleckých pozic z pilotovaných amerických letounů.
Podle Bílého domu však takováto přímá letecká podpora není nyní na pořadu dne. Podle mluvčí Národní bezpečnostní rady Bílého domu Bernadette Meehanové se "diskuse s iráckou vládou v současnosti soustřeďuje na vybudování takové kapacity Iráčanů, která jim umožní úspěšně čelit hrozbě představované ISIL".
Z Mosulu prchají statisíce lidí:
Američané podle zmíněného činitele zvažují řadu možností, žádnou konkrétní však dotyčný nespecifikoval. Islamisté v tomto týdnu dobyli mimo jiné Mosul, správní středisko severozápadní provincie Ninive, a také Tikrít, který je metropolí provincie Saláhaddín a od Bagdádu je vzdálen asi 150 kilometrů severně. Irácký parlament kvůli tomu bude jednat o možném vyhlášení výjimečného stavu v Ninive.
Británie vojenskou pomoc Iráku neplánuje
Podle jednoho z představitelů irácké vlády citovaného Reuters by vzdušné údery, o něž má Irák již několik týdnů zájem, probíhaly pod hlavičkou strategické rámcové dohody, již obě země podepsaly v roce 2008. Spojené státy se však podle tohoto nejmenovaného iráckého činitele zřejmě nechtějí do současného konfliktu přímo zaplést.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve čtvrtek prohlásil, že obsazování iráckých měst islamisty je jasnou známkou "totálního selhání" americké invaze z roku 2003. "Jednota Iráku je v ohrožení," dodal pro agenturu ITAR-TASS.
Britský vicepremiér Nick Clegg podle serveru BBC prohlásil, že situaci v Iráku považuje za "velmi závažnou". I přesto však podle Clegga není v plánu jakékoli nasazení britských ozbrojených sil. Později to potvrdil i ministr zahraničí William Hague. Podle něj bude pomoc Velké Británie čistě humanitární.
Nový mandát pro přeshraniční operace neplánuje armádě udělit ani Turecko. Podle agentury Reuters to oznámil ministr spravedlnosti Bekir Bozdag. "Zda stačí současný mandát nebo je potřeba vydat nový, je otázkou diskuze," uvedl Bozdag. "Zatím však nový mandát nepřipravujeme," dodal. Platnost současného mandátu schváleného parlamentem, který umožňuje turecké armádě přeshraniční vojenské akce v Iráku, vyprší až v říjnu. Původně měl umožnit zásahy proti základnám separatistické Strany kurdských pracujících (PKK) na severu Iráku.
Turecko ve čtvrtek o situaci v Iráku informovalo na mimořádném zasedání Severoatlantické rady své alianční spojence. Podle mluvčího NATO zatím Ankara nepožaduje ze strany vojenského paktu žádnou podporu, schůzka byla prý pouze informativní.
