Na nového premiéra čeká zejména úkol nastartovat ekonomickou obnovu zničené země a ustát nejnovější napětí mezi Washingtonem a Teheránem, dvěma důležitými partnery Iráku.
Možnost zvolit 329 členů jednokomorového parlamentu má na 24 milionů voličů. O křeslo v parlamentu se uchází téměř sedm tisíc lidí z desítek stran a koalic. Žádná ze stran zřejmě ani letos nezíská většinu v parlamentu, takže sestavování vlády může trvat i několik měsíců.
IS byl v Iráku definitivně poražen, v Sýrii drží poslední kapsy odporu |
Největší šance mají šíitské strany čtyř lídrů: premiéra Abádího, expremiéra Núrího Málikího, vůdce šíitských lidových milicí Hádího Ámirího a vlivného šíitského duchovního Muktady Sadra.
Podle dubnového průzkumu by kolem 24 procent mohla získat aliance současného premiéra nazvaná Irácké vítězství, kterou Abádí založil loni v prosinci po vítězství irácké armády a šíitských milic nad teroristy z IS. Ti ovládali před čtyřmi lety asi třetinu iráckého území, nyní ohrožují hlavně region u hranic se Sýrii. Radikálové z IS totiž ovládají ještě menší oblast na severovýchodě Sýrie.
Abádího do úřadu premiéra by si podle dubnového průzkumu přálo asi 60 procent ze 37 milionů Iráčanů. Podporu má i v sunnitských oblastech, kde lidé oceňují, že armáda osvobodila oblasti od IS. Přes dva miliony Iráčanů ale válka s IS vyhnala z jejich domovů a mnozí se nemají kam vrátit.
Letos se o přízeň voličů ucházejí i dvě sunnitské aliance, za nimiž jsou dva současní viceprezidenti Usáma Nudžajfí a Ajád Aláví. Podle některých expertů však dají mnozí voliči i v sunnitských provinciích přednost pragmatickému přístupu a budou volit spíše koalici premiéra Abádího. Ten má podle analytiků i větší šanci přilákat investory do zničené ekonomiky.
Pro nezávislost hlasovalo 92 procent Kurdů. Sousedé spřádají vojenské plány |
Na nového premiéra čeká také problém autonomního Kurdistánu, kde se loni na podzim většina obyvatel vyslovila v referendu pro nezávislost.
Tamní regionální vláda chtěla získat mandát pro jednání s Bagdádem, který o nezávislosti jednat odmítá a po plebiscitu poslal armádu do oblastí, jež nejsou součástí autonomního Kurdistánu, ovšem Kurdové je od roku 2014 ovládali.
Kandidaturu žen provází urážky, podvrhy i domalované vousy
Mezi kandidáty je také téměř 2 600 žen, které se budou ucházet o 83 křesel. Ženy mají zaručenou čtvrtinu ze 328 míst v parlamentu, devět křesel je vyhrazeno pro irácké menšiny (z toho pět mají křesťané). Některé jsou však toho názoru, že i to je málo, neboť ženy se na úspěchu společnosti podílejí z 50 procent a srovnatelné zastoupení by měly mít i mezi zákonodárci, uvedla agentura AP.
V 50. letech byl Irák liberální společností. Jako první arabská země svěřil ženě ministerský úřad a přijal moderní zákony na ochranu žen a rodiny. Za vlády Saddáma Husajna se postavení žen začalo zhoršovat a po roce 2003 se dál zkomplikovalo nástupem náboženských institucí a extremismu.
Ženy tvoří v 37milionovém Iráku 57 procent populace, jak vyplývá z údajů Rozvojového programu OSN. Přes veškeré vládní snahy se od roku 2003 postavení Iráčanek nepřestává zhoršovat. Podle OSN vede každou desátou domácnost vdova. Patnáct let po svržení Husajna panuje mezi Iráčankami dojem, že společnosti dominují muži a že práva žen se rozmělňují.
A ty, které nyní kandidují do parlamentu, navíc čelí urážkám a zesměšňování. V Bagdádu i jinde jsou vylepeny portréty kandidátek vedle fotografií mužů. Některé jsou na nich s hidžábem na hlavě, ale jiné s odkrytou hlavou a make-upem. Konzervativci ničí portréty žen bez rozdílu, špiní je blátem, dokreslují jim vousy nebo je trhají.
V provincii Nadžaf kmenová rada zase řešila případ muže, který byl přistižen, jak líbal plakát kandidátky z jiného kmene. Muž se omluvil a žena ani nepožadovala kompenzaci za urážku.
Poprvé se kampaň proti ženám vede také na internetu. Sítě jsou plné videí zobrazujících údajně kandidátky při sexu s muži, ve spodním prádle nebo v příliš odhalujícím oblečení. Právě jedno takové video přinutilo Intidár Ahmad Džásimovou, která se hlásí ke straně premiéra Hajdara Abádího, kandidaturu stáhnout. A to i přesto, že materiál označila za podvrh, jehož cílem bylo právě donutit ji vzdát se kandidatury.
„Naše polovina lidstva vychovává druhou, dosáhneme svého“
Fátin Rašíd Hamídová kandiduje za stranu Bagdádský svaz, v níž převažují sunnité. Kdyby zákon negarantoval 25procentní kvótu, bylo by v parlamentu žen méně, říká. „Nejdůležitějším tématem pro ženy v Iráku je bránit se odsouvání na okraj. Naše společnost umožňuje mužům řídit všechna odvětví a obory,“ řekla Hamídová, která přednáší na univerzitě biologii a je matkou dvou dětí.
Americké jednotky se začínají stahovat z Iráku, míří do Afghánistánu |
Samozvaný Islámský stát do Iráku vpadl v roce 2014 a jeho bojovníci tehdy zajali právničku Samíru Sálih Nuajmíovou, když byla s manželem a dětmi ve svém domě v Mosulu. Nuajmíová se zabývala otázkami lidských práv. Radikálové ji mučili a pak na veřejném místě zavraždili. Podle jejich soudu se neřídila islámem. Podobné vzpomínky pronásledují před volbami mnoho Iráčanek.
Mnoho útoků na uchazečky o parlamentní křesla přimělo zvláštního vyslance OSN v Iráku Jána Kubiše, aby se v dubnu sešel s několika kandidátkami a probral s nimi situaci a hrubé výpady proti ženám. Kubiš řekl, že to podkopává demokracii.
„Ti, kteří stojí za pomluvami, kybernetickými útoky a trýzněním se snaží vás zastrašit. Bojí se vzdělaných, kvalifikovaných, dynamických, odvážných a chytrých kandidátek, které oprávněně požadují své místo a smysluplnou roli v politickém životě,“ řekl Kubiš na setkání.
Bajdáa Sálim Nadžárová, která stejně jako další čtyřicítka žen kandiduje za menšinu jezídů dlouhodobě terorizovanou islamisty, míní, že se útoky zaměřují na ženy bez hidžábu. Ímán Safíová, která je na kandidátské listině strany Moudrost, pak říká, že napadání povede ženy k rozhodnějšímu boji za jejich práva. „Žena, to je polovina společnosti, která vychovává tu druhou polovinu. Dosáhneme toho, oč usilujeme,“ slibuje.
