Ihned poté byly do stavu nejvyšší bojové pohotovosti uvedeny všechny jednotky Spojených států v oblasti Zálivu. Jedná se o více než 24 000 vojáků, 200 letadel, osm křižníků a dalších 22 válečných lodí včetně letadlové lodi Enterprise, kterou brzy vystřídá loď Carl Vinson. K dispozici mají například celkem v Zálivu 350 střel s plochou dráhou letu Tomahawk. K útoku by se měly připojit i obří bombardéry B-52 ze základny Diego García v Indickém oceánu, které zase nesou rakety s dlouhým doletem.
Znalci místních poměrů ještě ráno spekulovali, že útok by mohl být pozdržen kvůli blížícímu se postnímu měsíci ramadán v islámských zemích. „Nemyslím si, že by to mohlo v této situaci Američany a jejich spojence zastavit,“ prohlásil však jeden západní diplomat působící v Kuvajtu.
“Nebudeme Saddáma Husajna varovat před tím, co bychom mohli provést,“ řekl včera britský ministr zahraničí Robin Cook. „Nejde o žádnou technickou záležitost. Základním problémem je skutečnost, že zde máme brutálního diktátora, který v minulosti použil chemické zbraně a který se nadále pokouší získat zařízení pro výrobu chemických a biologických zbraní. A v tom nemůže dál pokračovat,“ řekl Cook v rozhovoru pro BBC.
Mluvční Bílého domu P.J. Crowley odmítl upřesnit, zda USA vybídly inspektory OSN k opuštění Iráku. „Nemyslím, že potřebují rady,“ dodal.
Političtí pozorovatelé upozorňují na nesnadné Clintonovo rozhodování v nynější situaci, kdy je konfrontován s touto krizí kolem Iráku v předvečer schůze Sněmovny reprezentantů, jež má rozhodnout o návrhu ústavní žaloby proti prezidentovi v jeho aféře s Monikou Lewinskou. Navíc musí Clinton vážit možné krátkodobé výhody akce proti Iráku a dlouhodobou stabilitu na Blízkém východě, odkud se v noci na včerejšek vrátil po jednání s nejvyššími izraelskými a palestinskými činiteli.
Někteří odborníci ale říkají, že Clinton vede akci právě kvůli tomu, aby odpoutal pozornost od sexuální aféry s Lewinskou a posílil své pozice v Kongresu.
17. prosince 1998 9:42
