V největším indonéském městě nejsou povodně ničím ojedinělým. Jakartu, která stojí na nestabilním bažinatém podloží, protíná celkem třináct řek a místní obyvatelé jsou na nezmary počasí zvyklí. V poslední době ovšem záplavy přichází tak často, že město doslova mizí před očima a propadá se do země.
„Možnost, že se Jakarta potopí, je skutečná,“ upozorňuje specialista Heri Andreas, který se posledních dvacet let zabývá na Bandungském technologickém institutu studiem propadů půdy. „Podle našich výpočtů bude do roku 2050 asi 95 procent severní Jakarty pod vodou,“ vysvětluje.
Severní Jakarta se za posledních deset let potopila o 2,5 metru a v některých čtvrtích klesá až o 25 centimetrů ročně. To je dvakrát víc, než v jiných světových městech, která se nachází na pobřeží. Podobný problém má také Manila, Bangkok či Ho Či Minovo město. Na příklad italské Benátky se podle britského The Independent propadly během posledního milénia asi o 32 centimetrů.
Téměř polovina indonéského hlavního města se v současnosti nachází pod hladinou moře a průměrně se každý rok potopí o jeden až patnáct centimetrů, píše BBC. Nejvíce se propad půdy projevuje v její severní části, kde žijí téměř dva miliony lidí. Mnoho opuštěných budov se nachází například ve čtvrti Muara Baru, kde sesuvy zkroutily chodníky a vyhnaly obyvatele z domovů.
#Jakarta, the fastest-sinking city in the world #Cities #Indonesia #Floods https://t.co/uhW9XZIcfZ https://t.co/qtSABXmBoT
„Každý rok se země potápí víc a víc,“ všímá si místní obyvatel Ridwan. Také ostatní se potýkají s neustálými problémy. Někteří z nich se museli dokonce přestěhovat do vyšších pater svých domů, protože přízemí už kvůli propadům není obyvatelné.
S problémem má pomoci zeď za 40 miliard dolarů
Také zbytek Jakarty se potápí, i když o poznání pomaleji. Západní část města každoročně klesne až o patnáct centimetrů, na východě asi o deset. V nejlepším stavu je centrum metropole, kde se propad země pohybuje kolem jednoho až dvou centimetrů za rok.
Se zvýšenou hladinou moře, kterou způsobilo globální oteplování a tání polárního ledu, se sice potýkají i další města, ale v Jakartě je podle odborníků rychlost stoupání vody alarmující. Vedle zmíněných klimatických změn má podíl na této tragédii také nadměrná těžba podzemní vody.
Potrubní voda totiž není ve většině města dostupná nebo hygienicky bezpečná. Lidé tak nemají jinou možnost, než čerpat vodu z podzemí. To však celý problém zhoršuje, protože při odčerpávání dochází k dalším propadům půdy. Situaci komplikuje také téměř nulová regulace, která nedělá rozdíly mezi majiteli domů a provozovateli obřích nákupních center.
„Každý může čerpat podzemní vodu, jak se mu zachce. Bez ohledu na to, jestli ji má pro sebe, nebo na průmyslové účely,“ říká odborník Heri Andreas. Majitelé vrtů navíc často překračují státem povolené limity odběru vody.
Úřady doufají, že situaci pomůže vyřešit výstavba 32 kilometrů dlouhé zdi v Jakartském zálivu, která bude stát přes 40 miliard dolarů (900 miliard korun). Za pomoci nizozemské a jihokorejské vlády má vzniknout umělá laguna s názvem „Great Garuda“, která umožní snížit hladinu vody a odpustit městské řeky. Jakartě by to pomohlo hlavně při častých povodních.
"@SmithsonianMag: Will the Great Garuda project be enough to save a sinking city? https://t.co/EbgfL6txrq https://t.co/Q0ppFNTENU" #Jakarta
Nizozemští odborníci nicméně účinek zdi zpochybňují. Podle hydrologa Jaapa Brinkmana z výzkumného ústavu Deltares je to jen dočasné řešení, které sice existenci Jakarty prodlouží o 20 až 30 let, ale její dlouhodobý propad nezastaví. „Je jen jediné řešení a tím je naprostý zákaz čerpání podzemní vody,“ říká Brinkman. Indonéské úřady se nicméně tohoto drastického opatření obávají a snaží se najít jiný únik z problematické situace.
VIDEO: Už v roce 2014 experti řešili problém potápějící se Jakarty:
