Vládní financování Nusantary v posledních letech prudce kleslo – ze zrhuba v přepočtu 60 miliard korun v roce 2024 na letošních 21 miliard, rozpočet na rok 2026 počítá už jen s částkou kolem 9 miliard korun.
Rozpočtové škrty zpomalily stavební práce a velká část města zůstává nedokončená. Ačkoli tu už stojí bytové domy, ministerstva, nemocnice a letiště, velká část plánované metropole je stále jen staveništěm.
Pod vedením indonéského prezidenta Prabowa Subianta, který se úřadu ujal loni v říjnu, se budoucnost projektu stává čím dál nejistější. „Nové hlavní město není pro Prabowa prioritou,“ řekl deníku The Guardian právní expert Herdiansyah Hamzah. Nusantaru označuje za „město duchů“.
Podle britského listu ve městě žijí asi dva tisíce státních úředníků a osm tisíc stavebních dělníků, což je daleko od cíle 1,2 milionu v roce 2030.
Stavba nové indonéské metropole nabírá skluz. Z paláce je hotov jen zlomek |
Útlum výstavby dopadl na místní ekonomiku. Drobným podnikům, které dříve profitovaly z přílivu stavebních dělníků, se letos propadly tržby. „Za předchozího prezidenta jsem měla všechny pokoje obsazené, teď mi příjmy klesly na polovinu,“ uvedla Dewi Asnawatiová, majitelka penzionu.
Příslušníci domorodého kmene Balik, kteří žijí poblíž řeky Sepaku asi 20 kilometrů od Nusantary, tvrdí, že projekt přinesl spíše rozvrat než rozvoj. Podle místního zemědělce a rybáře Armana se v oblasti zhoršily povodně poté, co vláda na řece postavila úpravnu vody.
Ekologové varují před vážnými environmentálními riziky. Organizace Walhi odhaduje, že kvůli infrastrukturním projektům, včetně nové dálnice a přístavu, bylo zničeno na dva tisíce hektarů mangrovů a deštného lesa.
Poslední ulice hippies v Jakartě chřadne. Mekku batůžkářů položily nepokoje i covid |
„S Nusantarou budou lidé uvnitř města žít v pohodlí, zatímco ti venku přijdou o ekonomiku i životní prostředí,“ míní Fathur Roziqin Fen z Walhi.
Všechno jde podle plánu, tvrdí vláda
Vláda přesto tvrdí, že projekt pokračuje podle plánu. Správa Nusantary uvedla, že financování bylo „přerozděleno, nikoli sníženo“. Popřela také negativní dopady na životní prostředí s tím, že jen čtvrtina z 252 tisíc hektarů plánovaného území bude zastavěna – zbytek má zůstat zelený.
Ministr financí Purbaya Yudhi Sadewa v pondělí uvedl, že veřejnost se nemusí obávat o pokračování projektu. „Nusantara se nestane městem duchů. Neposlouchejte zahraniční předpovědi, často se mýlí,“ prohlásil.
Jakarta se potápí. Indonéské město může být v roce 2050 úplně pod vodou |
Projekt podle vládních úředníků dosáhl „nezvratné“ fáze. „Jsme v bodě, odkud není návratu. Nestavíme jen město, ale budoucnost národa,“ řekl jeden z vedoucích projektu Basuki Hadimuljono.
Podle analytiků se nicméně prezident Prabowo nyní soustředí spíše na sociální programy. Někteří se domnívají, že Nusantara nakonec získá jiný charakter a stane se spíše turistickou destinací.
