Karety zelenavé putují moři a oceány tisíce kilometrů za ideálními podmínkami pro hnízdění na indickém pobřeží. Tento druh však patří mezi ohrožené, protože počet hnízdních pláží po celém světě se zmenšuje. Navíc často končí ve vlečných rybářských sítích.
Letošní úhyn je nejvyšší od roku 2014, kdy se u jižního pobřeží Indie našlo více než 900 uhynulých karet zelenavých. Vysoký počet mrtvých želv v Čennaí na jihu Indie je podle odborníků s největší pravděpodobností důsledkem nadměrného rybolovu těsně u pobřeží.
VIDEO: Mariňáci zachraňují ohrožené želvy pouštní. Chrání je před havrany![]() |
Rybáři se však hájí tím, že je k lovu v této části moře nutí náročnější podmínky od teplejších vod po vyšší provozní náklady. Kvůli silnému větru a rozbouřeným vodám je dražší a náročnější plout za rybolovem do vzdálenějších oblastí moře.
„S rostoucími náklady na palivo musíme utratit téměř 500 tisíc rupií (asi 139 tisíc korun) pokaždé, když vyšleme lodě s vlečnými sítěmi na lov ryb,“ řekl M. E. Raghupátí z Čennaí, který se už pětadvacet let živí rybolovem. „Želvy uctíváme a také nás trápí, že jich tolik umírá, ale musíme zajistit i naše rodiny,“ dodal.
VIDEO: Želví záhada v Mexiku. Moře opět vyvrhlo stovky mrtvých plazů![]() |
Raghupátí uvedl, že technologie používané na lodích, stejně jako druhy sítí, byly navrženy výzkumnými organizacemi podporovanými vládou. Schválené podoby sítí a další technologie ovšem nikdo nezmodernizoval od šedesátých let minulého století.
Další rybář K. Bharátí uvedl, že v této oblasti Bengálského zálivu v posledních několika desetiletích rapidně ubylo ryb kvůli oteplování vody v důsledku klimatických změn a nadměrnému rybolovu.
„Ryby, které jsme tu vídali před pětadvaceti lety, už tu nejsou, to je hlavní důvod, proč i velké vlečné lodě připlouvají do oblastí, kam by neměly,“ řekl. „Tomu by mohla zabránit opatření sloužící ke zvýšení zdrojů ryb, jako je zřizování umělých korálových útesů. A to by také mohlo nepřímo pomoci chránit želvy,“ dodal.