Rushdieho román vyvolal po svém vydání v roce 1988 celosvětový rozruch. Příběh s prvky magického realismu byl inspirován životem proroka Mohameda. Přestože ho nejmenoval a ztvárňoval pouze fiktivní postavy a místa, představitelé islámu jej odsoudili jako rouhačský. Íránský duchovní vůdce ajatolláh Chomejní na Rushdieho pět měsíců po vydání jeho knihy uvalil fatvu, kterou Rushdieho odsoudil k smrti.
Po vydání Satanských veršů se indická vláda rozhodla vydat zákaz na dovoz knihy do země z důvodu obav z negativních reakcí muslimských poslanců. Rushdie rozhodnutí označil za „hluboce zneklidňující“.
Když Salman Rushdie pytlačí. Vycházejí pohádky autora Satanských veršů |
Nyní však vyvstává otázka, zda bylo celní oznámení o zákazu, které údajně vydalo ministerstvo financí, vůbec někdy oficiálně vydáno. Záležitost vyšla najevo v roce 2019, když u soudu ve věci podal žalobu indický občan Sandípan Chán. Chán uvedl, že se pokusil román koupit v knihkupectví, ale bylo mu řečeno, že je kniha zakázaná. Když s však snažil najít oznámení o zákazu, na žádných internetových stránkách vlády nebylo.
Chán se obrátil na vrchní soud v Dillí, kde napadl zákaz dovozu jako protiústavní. Případ se táhl řadu let, protože vláda opakovaně žádala o jeho prodloužení ve snaze dohledat původní oznámení, ale bezvýsledně. Vláda byla nucena 5. listopadu u soudu v Dillí přiznat, že oznámení o zákazu dovozu knihy „nebylo dohledatelné a tím pádem nemohlo být předloženo.“ Soudci v případu se vyjádřili, že soud nemá „jinou možnost než předpokládat, že takové oznámení neexistuje.“
Chánův právník uvedl, že to může znamenat pouze de facto zrušení zákazu dovozu románu do Indie. Podle něj byl zákaz „zrušen k 5. listopadu, protože o něm neexistuje žádné oznámení.“
Mám štěstí, říká Rushdie v prvním rozhovoru od útoku. Psát ale nedokáže |
Rushdie, který se narodil v Indii, vždy trval na tom, že jeho román neobsahuje nic urážlivého ani rouhavého vůči islámu. Podle něj je dílo zcela fiktivním zkoumáním otázek náboženství, migrace a identity.
Spisovatel v otevřeném dopise tehdejšímu premiérovi Indie Rádžívovi Gándhímu kritizoval indickou vládu za to, že se podřídila „extremistům, dokonce fundamentalistům“, kteří knihu ani nečetli. V dopise, který v roce 1988 zveřejnil deník The New York Times, Rushdie napsal, že se indická demokracie po zákazu jeho knihy stala terčem posměchu.
Rushdie se po vydání Satanských veršů musel dlouhá léta držet v ústraní. Za svou tvorbu čelí mnoho let vyhrůžkám smrtí. V roce 2022 se stal obětí pokusu o vraždu, když byl během veřejného vystoupení v New Yorku několikrát bodnut nožem. V důsledku útoku oslepl na jedno oko.
