Indie chce vyhostit čtyři miliony nechtěných Bengálců, na občanství nedbá

  9:20aktualizováno  9:20
Indie se rozhodla, že se vypořádá s nelegálními přistěhovalci. Nejdrsněji postupují úřady ve svazovém státě Ásam na severovýchodě země, kde se do problémů nejspíš dostalo i mnoho nevinných. Milionům – převážně muslimům – hrozí ztráta občanství a deportace ze země.
V indickém státě Ásam se občas rozhoří nepokoje mezi „starousedlíky“ a přistěhovalci z Bangladéše.

V indickém státě Ásam se občas rozhoří nepokoje mezi „starousedlíky“ a přistěhovalci z Bangladéše. | foto: AP

Tamní plán na identifikaci „cizinců“ vyvolal mezi lidmi paniku. Mnozí netuší, co s nimi bude dál. Řada z nich žije v Ásamu už desítky let a jsou indickými občany. Teď však padla kosa na kámen a ani občanství nemusí stačit.

V pondělí zveřejnila tamní vláda seznam zhruba čtyř milionů lidí, kterým hrozí odebrání občanství a následné deportace. Ve většině případů se jedná o bengálsky hovořící muslimy.

„Každému bude dáno právo prokázat své občanství. Pokud neuspějí, právní systém půjde svou cestou,“ uvedl podle BBC Siddhárta Bhattačárja, ministr spravedlnosti státu Ásam. To podle něj znamená jediné – vystěhování.

Vláda premiéra Nárendry Módího z hinduistické nacionalistické Indické lidové strany opakovaně varovala, že hodlá imigranty deportovat. Úřady se opírají především o takzvanou Ásamskou dohodu z roku 1985, kterou podepsal tehdejší ministerský předseda Rádžív Gándhí.

Dohoda stanovuje, že na území Indie mohou se všemi právy zůstat ti, kteří na základě volebních seznamů prokážou, že v Indii žili před 24. březnem 1971, tedy nejméně dva dny před vypuknutím občanské války v tehdejším Východním Pákistánu, která skončila 16. prosince téhož roku vznikem nového samostatného státu Bangladéš.

Během tehdejších krvavých řeží povstalců s pákistánskou armádou uprchly do sousední Indie stovky tisíc lidí. Většina z nich se poté usadila právě v Ásamu.

Dlouho se nic nedělo kromě občasných protestů a komunálního napětí mezi tamními muslimy a hinduisty. Před třemi lety pak úřady spustily mamutí akci prověřování občanství u všech více než třiceti milionů obyvatel státu. Čtyři miliony z nich pečlivou kontrolou pod dohledem nejvyššího soudu „neprošly“. Teď mají strach, co bude následovat.

Kritici spatřují v testu občanství diskriminační opatření, jehož cílem je vyhnat menšinové muslimy – tak jako se to stalo Rohingům v Myanmaru. Jiní varují před možnými sociálními problémy, které postup úřadů vyvolává.

„Mezi těmi, s nimiž jsem se setkal, panuje strach z budoucnosti. Nedovedu si představit, co se s těmi lidmi stane. Spatříme snad nové koncentrační tábory?“ psal na sociálních sítích aktivista Harsh Mander. Jiní upozorňují na to, že v mnoha případech jde o chudé a negramotné lidi, kteří prostě nemají desítky let staré dokumenty, jimiž by se mohli prokázat.

Přestože vláda v Dillí se v posledních dnech snaží paniku zklidnit, nikdo zatím neví, co s miliony lidí bude dál. Prý by měli odjet do Bangladéše, tato země však má svých starostí dost a dává vehementně najevo, že o deportované z Indie nestojí. Mezitím indické svazové státy sousedící s Ásamem posilují bezpečnost ve strachu, že lidé ze seznamu by se k nim mohli chtít uchýlit.


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Sobotní výheň spláchnou bouřky, kroupy a přívalový déšť

Turisty na Karlově mostě v Praze náhlá bouřka s průtrží mračen nepřekvapila....

V sobotu odpoledne se bude Česko dusit vysokými teplotami, podle varování meteorologů v celé republice překročí...

Loupež století s posvěcením státu: ČR přišla v kauze LTO o 100 miliard

První vlak čerpá českou naftou uskladněnou v německém skladu zkrachovalé...

Říká se jí loupež století s posvěcením státu. V kauze, při níž obchodníci přejmenovávali naftu na lehký topný olej, aby...

Policie vyšetřuje znásilnění dívky u Terezína, podezřelým je cizinec

Neosvětlená cesta od zastávky autobusu ke kolejím Hvězda. Právě tady často...

Litoměřičtí policisté vyšetřují případ znásilnění, které se stalo v úterý kolem poledne na poli u severočeské obce...

Z útoků na lodě v Ománském zálivu obvinil americký ministr zahraničí Írán

Hořící tanker v Ománském zálivu (13. června 2019)

Dva tankery nedaleko íránského pobřeží v Ománském zálivu byly evakuovány poté, co jejich posádky vyslaly nouzové...

Bouřky se přehnaly nad Českem, zasáhly hlavně střední a východní Čechy

Sobotní bouřka v Jihlavě. (16.6.2019)

Velmi silné bouřky s přívalovým deštěm hrozí v neděli odpoledne v Moravskoslezském, Olomouckém a částečně Zlínském...

Další z rubriky

Indové migrují za pitnou vodou. Za deset let mohou být bez vody stamiliony

Prodejce zeleniny v Indii si nese vodu (22. března 2015).

Desetitisíce Indů migrují z vesnic, odkud je vyhání nedostatek vody a nebývalá vedra. Slábnoucí a zpožďující se monzuny...

Írán sestřelil americký dron. Podle některých hrozí i otevřený konflikt

Lidé v neděli vyšli do ulic Teheránu, aby demonstrovali proti zavedení...

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek sestřelily americký dron. O skutečnosti informovala íránská státní agentura IRNA,...

Chtěl být jako Houdini, ale nevyšlo to. Ind zemřel v kleci na dně řeky

Indický kouzelník Čančal Lahírí těsně před svým pokusem dostat se z klece v...

Indický kouzelník Čančal Lahírí se v neděli nechal spoutat a spustit do řeky Huglí v Kalkatě. Tvrdil, že se sám dostane...

Vlhčenec ubrouskový: Krkonoše bojují s odpadky vtipnou kampaní
Vlhčenec ubrouskový: Krkonoše bojují s odpadky vtipnou kampaní

Krkonošský národní park (KRNAP) v loňském roce navštívilo téměř 3,8 milionu lidí. Negativním dopadem masové turistiky je velké množství odpadků, které po sobě lidé v přírodě zanechávají. Dobrovolníci jich každoročně sesbírají skoro 3 tuny.

Najdete na iDNES.cz