1. Začátky života a kriminální kariéry
Carlos zvaný Šakal zvedá pěst u soudu. Záběr pochází z roku 2000.
Ilyich Ramírez Sánchez se narodil 12. října 1949 ve venezuelské Micheleně do rodiny zámožného právníka, který dal svým synům jména Vladimir, Ilyich a Lenin. V roce 1964 se připojil ke studentskému komunistickému hnutí v Caracasu a posléze absolvoval výcvik na Kubě.
Na dráhu teroristy, podle svých slov dráhu „profesionálního revolucionáře“, se dal Carlos počátkem 70. let, kdy začal pracovat pro Lidovou frontu pro osvobození Palestiny (PFLP). Nejprve v Londýně, kde při tom studoval ekonomii a ruštinu.
V roce 1973 byl vyslán do Paříže jako asistent tamního zástupce PFLP Michela Múcharbala. Ten byl dva roky nato zatčen a když policii zavedl do Carlosova pařížského bytu, podařilo se Carlosovi Múcharbala a dva francouzské agenty zastřelit a uprchnout do Libanonu, kde ho uvítali jako hrdinu.
2. Únos šedesáti lidí
Útok přisuzovaný venezuelskému teroristovi známemu jako Carlos Šakal
Po této vraždě „zrádce palestinské věci“ a dvou agentů si získal důvěru svých arabských přátel a byl pověřen zorganizováním první velké akce. Tou se stal v prosinci 1975 únos šedesátky lidí, včetně 11 ministrů, z vídeňského summitu Organizace zemí vyvážející ropu (OPEC), během kterého zemřeli tři členové ochranky.
Účelem akce bylo získat za rukojmí prostor v médiích pro palestinské hnutí, což se podařilo. Média po celém Blízkém Východě vysílala jejich prohlášení každé dvě hodiny.
Tím se Carlos zapsal mezi nejhledanější teroristy světa. Poté řídil akce sahající od západní Evropy přes Blízký východ až po Japonsko.
3. Skrýval se i v Praze
Obhájkyně proslulého teroristy je zároveň jeho manželkou. Isabelle Coutant-Peyre přichází mezi novináře před zahájením soudu (7. listopadu 2011)
Přičítá se mu řada teroristických útoků, mimo jiné únos francouzského letadla do ugandského Entebbe v roce 1976, atentát v centru Paříže v dubnu 1982 (jeden mrtvý), útoky proti francouzským vlakům v březnu 1982 (pět mrtvých) a v prosinci 1983 (tři mrtví) či v nákupním centru v pařížské čtvrti Saint-Germain v září 1974 (dva mrtví).
Není jisté, kolik životů má vlastně na svědomí. Kdysi se terorista Carlos chlubil, že jeho atentáty připravily o život 1500 lidí. Jindy tvrdil, že má na svědomí 83 lidí.
V 70. a 80. letech se Carlos skrýval i v řadě tehdejších komunistických zemí, mimo jiné v Maďarsku, bývalém východním Německu či v Rumunsku. Mezi lety 1978 a 1986 přicestoval Carlos, většinou na jihojemenský pas, několikrát i do bývalého Československa.
4. Na doživotí odsouzen hned třikrát
Lidé čekají na vpuštění do soudní síně před zahájením dalšího procesu s dvaašedesátiletým Šakalem (7. listopadu 2011)
Jeho „kariéru“ ukončila v srpnu 1994 v Súdánu banální operace, údajně liposukce, po níž byl ještě pod vlivem anestetik předán místní policií Francii. V prosinci 1997 byl v Paříži odsouzen za vraždy tří lidí z roku 1975 k doživotnímu odnětí svobody.
Další doživotí dostal v roce 2011 za atentáty spáchané ve Francii v letech 1982 a 1983, které si vyžádaly 11 mrtvých. „Jsem živoucí archiv, většina lidí mé úrovně je po smrti,“ řekl tehdy u soudu.
V březnu 2017 dostal třetí doživotní trest za zabití dvou lidí a zranění dalších 37 osob granátem při atentátu v centru Paříže v roce 1974. Tresty si Šakal odpykává ve francouzském vězení.
13. března 2017 |
