"To je čínský byznys. Co my s tím?" říká mi tibetský známý. Míjíme jediný, nepříliš nápaditý olympijský poutač, který stojí v čínské části Lhasy. Kde také jinde.
Tibet: Je to čínský byznys
Zatímco Peking je olympijskými kruhy doslova zasypán, ba terorizován, Tibeťané se už teď těší na období po skončení her. S olympiádou související restrikce znamenají nižší počet čínských i zahraničních návštěvníků: mnohé Tibeťany, ale i ve Lhase žijící Číňany turisté živí.
Řada restaurací je nyní zavřená, kuchaři nemají komu vařit. Prodejci suvenýrů z centra Lhasy začínají být tak zoufalí, že cizince tahají ke stánkům doslova za rukáv.
"Snad se to vylepší v září," přeje si přeskočit olympijský srpen jeden ze zdejších obchodníků.
Je však možné, že ani po vyhasnutí olympijského ohniště turisté nedorazí. Proslýchá se, že zostřená opatření pro pohyb cizinců budou v Tibetské autonomní oblasti (oficiální název tibetského území v Číně) trvat nejméně do března příštího roku.
To si Tibeťané připomenou velmi citlivé, navíc kulaté, padesáté, výročí protičínské revoluce. A s ní související odchod dalajlamy do indického exilu.
Ve Lhase bylo těžké najít i jednoho z pěti olympijských maskotů, žlutou antilopu jménem Jing-jing. A to přesto, že postavička s lehce vypouklým bříškem byla inspirována ohroženou antilopou tibetskou (čiru nebo orongo, latinsky Pantholops hodgson).
Maskot vzácný jako originál
Nalezl jsem plakát se všemi maskoty, klíčenku s opravdovou miniaturou a triko ve velikosti, kterou nemají některé české děti snad ani po narození.
Hádejte, jak hovořil majitel obchodu. Čínsky, samozřejmě. Zdá se, že tvrdostí proslulí čínští funkcionáři spravující Lhasu nechtějí Tibeťanům olympiádu příliš připomínat. Úplně jim bude stačit, když se v Tibetu v době olympiády nic nesemele.
Čínské úřady v Tibetu však jaksi automaticky předpokládají, že ke střetu dojde. Mají dokonce za to, že se k teroristickým útokům chystají i mniši. Nepokoje očekávají rovněž v čínských provinciích při hranici s Tibetem, kde také žijí stoupenci dalajlamovy vlády.
I proto mohli tříhodinovou pouť olympijské louče, která Lhasou prolétla 21. června, sledovat jen prověření umělci a soudruzi.
"Ostatním řekli, ať raději zůstanou doma," vzpomíná můj tibetský známý na tanečky kolem ohně. "A co jsem dělal? Ani jsem raději nešel ven," mávl rukou.
