Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvPodle Kmoníčka budou muset Američané ještě nějakou dobu vydržet v nejistotě. „Bude se ještě počítat a přepočítávat. Joe Biden pravděpodobně nebude chtít vyhlásit konečný výsledek dříve, než se opravdu dopočítají všechny hlasy.“
Hynek Kmoníček předpokládá, že výsledky hlasování se pokusí Donald Trump zpochybnit. „Stávající prezident možnou porážku neuzná a pokusí se ji zvrátit velkým množstvím soudních sporů. Amerika má 13 tisíc volebních okrsků a v desítkách z nich k těmto sporům určitě dojde.“
Celý Rozstřel v podcastu:
Delší období nejistoty
Donald Trump obvinil ve svém posledním projevu některé volební komise z machinací a podvodů. K těm sice podle Kmoníčka v USA občas skutečně dojde, ale rozhodně se nikdy nejedná o masivní jevy. „Samozřejmě i mně chodí zprávy, které mezi sebou sdílejí republikáni, že došlo k machinacím kolem korespondenčních hlasů. Ale to nedokážu ověřit. Pokud k tomu někde opravdu došlo, tak se na to brzy přijde a hlasy se jednoduše přepočítají.“
Delší období nejistoty však může ve světě poškodit pověst západního stylu demokracie. „Přesto je ale vidět, že ten (americký) domeček nespadl, a to ani při takovém obřím trumpovském zemětřesení. I nadále budou pravidelná tornáda a pravidelné přírodní hrůzy, ale domeček je postavený tak, že vydrží. To je to, co nabízíme zemím, které uvažují o západním stylu demokracie.“
Podle Hynka Kmoníčka se nakonec nebude o výsledku prezidentských voleb rozhodovat u amerického nejvyššího soudu. „Mám pochyby o tom, že by legálním způsobem Trumpův tým mohl najít ten ‚case‘, případ, který by tak jednoznačně prošel celým americkým právním systémem a mohl skončit až u nejvyššího soudu.“
Jaký bude Biden?
Joe Biden je podle Kmoníčka standardním politikem, který se už dlouhou dobu pohybuje v nejvyšších patrech americké politiky. „Je to prostě decentní starší bílý muž. Uklidní vztahy s EU, rozhodně se změní rétorika Bílého domu. Ale zásadní změna? To ne. Amerika bude v zahraniční politice hrát pořád hru od stejného autora, i když s jinými herci. Jen místo Shakespearova Hamleta uvede na scénu Shakespearovy Veselé paničky windsorské. Takže neočekávejme velké posuny, ale jen klidnější rétoriku.“
Kmoníček neočekává ani změny ve vztazích mezi USA a střední Evropou, ale naše diplomacie musí být ostražitá. „Ve vztahu USA k ČR se budeme snažit, abychom se nedostali do podobných malých otřesů, jako to bylo v závěru obamovské administrativy, kdy Spojené státy vyklízely náš prostor a měli jsme s nimi hodně otevřených otázek.“
„Samozřejmě Joe Biden si to pamatuje, protože v té době byl viceprezidentem,“ upozorňuje velvyslanec. „Takže se obě strany pokusí, aby k podobným malým otřesům nedošlo a abychom zanechali tuto relaci ve stejně dobrém stavu, jako je to za období prezidenta Trumpa, kdy se Američané vrátili do střední Evropy. Pochopili, že kde nejsou, přijde tam někdo jiný. A to není v jejich zájmu.“
Každý příští prezident se však podle Kmoníčka bude mnohem více ohlížet směrem do pacifického a ne do atlantického prostoru. „A na toto období si musíme nejen zvyknout, ale musíme na něj být připraveni.“
Občanská válka v USA nebude
Hynek Kmoníček si nemyslí, že by v USA hrozila občanská válka. „Občanská válka je vždy obrovská investice. V podstatě riskujete všechno, celý svůj život, rodiny. A to se dělá pouze v případě, kdy nemáte jinou možnost. Jen když se dostanete do situace, že váš život stejně skončí. A v takové situace ani jedna ze dvou stran v USA není.“
„Co teď v USA zažíváme, to je ideový spor,“ myslí si ambasador. „Republikáni se pokoušejí vrátit Ameriku do stavu, v jakém byla před krizí v 60. letech, do období, kdy tady bylo 89,5 procenta bílého obyvatelstva a jejich centrálním psychologickým problémem bylo to, jak smířit Ježíše s Elvisem. Tahle Amerika už ale neexistuje a demograficky už nikdy existovat nebude. V roce 2007 se totiž v Americe začala rodit nová generace. Generace, které říkají Z+.“
„V ní nejenom že bílé děti nejsou většinou,“ říká Kmoníček, „ve věku do roku, do dvou, tří, čtyř nebo pěti let, v žádném z nich jich není více než 35 procent. Amerika se tedy stává zemí, kde nejpozději v roce 2032 budou poprvé v její historii exevropští bílí obyvatelé menšinou. To zcela změní volební mapu, což jsme viděli už teď.“
Amerika, která se každé dvě generace mění, se podle Kmoníčka pomalu stává Amerikou, kde příští prezident bude znát název každého kmene v Ekvádoru, ale v životě nebyl v Irsku. „My Evropané jsme s Amerikou stejná civilizace. Ale nůžky se rozevírají a tyhle volby jsou toho klasickou ukázkou.“
Typický Američan? Hispánec John Rodriguez
„A samozřejmě jsou to nejen změny demografické,“ uvádí velvyslanec. „Protože etnikum určuje i úroveň bohatství. I to se musí měnit. V tuto chvíli 86 procent amerického bohatství je v držení 60 procent starších bílých mužů, kde 72 procent z nich je starších než 55 let a 28 procent z nich je starších než 70 let. To jsou ty staré peníze.“
„Ale primárním voličem bude brzy španělsky hovořící Hispánec jménem John Rodriguez. A tady bude muset dojít k příštímu ‚dealu‘ Ameriky, kdy hnací síla, ta mašina, se bude muset propojit s těmito penězi. Takže já prorokuji příští Ameriku primárně hispánskou, která se začne, a to bude zajímavé, velmi mísit s kavkazskou, tedy evropskou bílou Amerikou, a dojde k vytvoření nějaké nové Ameriky.“
To ale podle Kmoníčka nemusí znamenat konec pomyslné nadvlády „bílého heterosexuálního muže“ v USA. S nástupem křesťansky orientované hispánské komunity se totiž může měnit i hodnotová orientace většinových Američanů vůči sexuálním minoritám. Amerika tak nebude bílá, ale hodnotově může být mnohem pravicovější a republikánsky konzervativnější.
„Nezapomínejme, že Trumpova vize republikánství byla úspěšná v hispánské komunitě,“ upozorňuje ambasador. „Velké množství hispánské komunity má vazbu na Kubu a Venezuelu a tito lidé chtějí republikánsky brutálního prezidenta, který půjde tvrdě po režimech, ze kterých utekli. Takže oni směřují k republikánství. Kromě těch, kteří jsou takoví demokrati, aby si pamatovali, že jsou vlastně imigranty, které v USA republikáni nechtějí.“
Mladí Američané a nové šílenství
Stejný hodnotový a ideologický souboj se ale podle Kmoníčka odehraje i v Demokratické straně. „Ta je dnes vlastně rozdělena na dvě strany. První z nich je strana mladých, to je třeba Alexandria Ocasio-Cortezová nebo Ilhan Omarová, kongresmanky, které se ideově pohybují někde mezi Che Guevarou a Michailem Bakuninem (ruský ideolog anarchismu v 19. století, pozn. red.).“
„Jejich teoretickým vůdcem je Bernie Sanders, který je dostatečně středový na to, aby pro ně byl ještě reprezentativní, a dostatečně starý, aby neměl takovou úroveň šílenosti, když to řekneme nadrsno.“
Na druhé straně je tu podle Kmoníčka Joe Biden, který je představitelem klasického demokratického proudu, který se od republikánů příliš neliší. „Ale tím pádem není dostatečně atraktivní pro své vlastní mladé voliče, kteří by nejraději New York Pride chtěli vyhlásit za státní svátek.“
Demokraté tak stejně jako republikáni budou muset podle velvyslance svést obtížný souboj o budoucí hispánské konzervativně a křesťansky orientované voliče, kterých bude stále více a kterým agenda sexuálních menšin nepřijde dostatečně důležitá.
