Letouny RAF Typhoon, doplněné palivem ze vzdušných tankerů Voyager, se zaměřily na shluk budov 24 kilometrů jižně od hlavního města Saná, které podle Británie Húsíové využívali k výrobě bezpilotních letounů, jimiž útočí na lodní dopravu v Rudém moři a Adenském zálivu.
Britský ministr obrany John Healey uvedl, že útok byl zahájen v reakci na „přetrvávající hrozbu ze strany Húsíů pro volnou námořní plavbu“. Povstalečtí Húsíové podporovaní Íránem útočí na obchodní lodní dopravu a západní válečné lodě, což vede k prudkému obchodnímu propadu.
„Pokles lodní dopravy přes Rudé moře o 55 procent už stál miliardy. (Tato situace) podněcuje regionální nestabilitu a ohrožuje ekonomickou bezpečnost rodin ve Velké Británii,“ uvedl Healey v příspěvku, který krátce po půlnoci zveřejnil na sociálních sítích.
Jemenští Húsíové útočili na loď Harry S. Truman, Američané sestřelili 11 dronů |
Během vlády amerického prezidenta Joea Bidena se Británie připojila k USA a v období od ledna do května 2024 provedla pět kol leteckých úderů proti Húsíům v rámci operace Poseidon Archer. Do nové a intenzivnější vojenské operace USA se ale až dosud nezapojila, dodal list The Guardian.
Spojené státy od 15. března téměř denně útočí na Húsíje leteckými údery v rámci operace nazvané Rough Rider, jejímž cílem je ukončit útoky povstalců na civilní a vojenská plavidla v Rudém moři a Adenském zálivu. Bylo zasaženo 800 cílů a podle vrchního velení americké armády při této operaci zahynuly „stovky húsíjských bojovníků a řada jejich vůdců“.
Objevují se ale také zprávy o vyšším počtu civilních obětí. Tento týden Húsíové uvedli, že při útoku na vazební centrum pro africké migranty v Saadě na severozápadě Jemenu zahynulo sedm desítek lidí, zatímco při útoku na přístav Rás Ísa 18. dubna bylo hlášeno 80 mrtvých civilistů.
Evropané třicet let nebojovali, tvrdil Vance
Jak se zdá, Velká Británie se dokázala přenést přes neshody se Spojenými státy, a k bojům s povstalci se rozhodla připojit. Ještě minulý měsíc přitom americký viceprezident J. D. Vance prohlásil, že Evropané nejsou dobrými spojenci, protože „třicet nebo čtyřicet let nebojovali“.
Tento výrok se mimo jiné dotkl britského premiéra Keira Starmera, který v parlamentu poté řekl, že při vojenských operacích po teroristickém útoku na USA z 11. září 2001 padlo v Iráku a Afghánistánu 643 Britů.
Třicet let nebojovali, urazil Vance Evropany. Blbec, píší v Británii |
Kritika se na Vance snesla velmi rychle i z dalších států. Viceprezident tak krátce na to svá slova mírnil. Označil za absurdně nečestné, že jeho výrok je spojován s Velkou Británií a Francií. „Vůbec jsem Spojené království či Francii, které statečně bojují po americkém boku přes 20 a více let, nezmínil,“ tvrdil pak v březnu na síti X.
Zároveň ale poznamenal, že je mnoho zemí, které pomoc soukromě či veřejně nabízejí, přitom ale nemají zkušenosti z bojiště a ani vojenské vybavení, aby mohly učinit něco smysluplného.
„Jediný člověk, který má strategii, je prezident USA, jehož vedení by měl každý následovat,“ řekl Vance o republikánu Donaldu Trumpovi.
5. března 2025 |
