Od počátku roku už totiž bude v Česku jasné, za jaké množství drogy člověk může skončit ve vězení a kdy mu hrozí maximálně pokuta. Přece jen: 1,5 g heroinu, 1 g kokainu, 2 g amfetaminu, čtyři tabletky extáze, pět psaníček LSD a pět rostlin marihuany, to je něco, pro co mají Poláci výraz "jako v českém filmu". Tedy něco, co Polák absolutně nechápe.
"V Polsku je stále držení marihuany a jiných drog zakázané a i právo je velmi restriktivní," řekl MF DNES reportér listu Rzeczpospolita Wojciech Lorenz. I proto jsou Poláci z "limitů beztrestnosti" v Česku, kde lidé vykouří jedenáct a půl tuny marihuany ročně, zaskočeni.
"Je to pro nás skličující. Jak máme přesvědčovat mladého člověka, že nemá sahat po drogách, když uvidí, že u sousedů lidé kouří marihuanu, neschovávají se a nic jim za to nehrozí? Já těm Čechům nerozumím," postěžoval si listu Gazeta Wyborcza starosta Těšína Bogdan Ficek.
A nájezdů mladých rozdivočelých Poláků do českého pohraničí se už obává i polská policie. V Těšíně, městě rozděleném česko-polskou hranicí, se už prý polští policisté připravují na hořký pohled na druhou stranu mostu spojujícího obě země.
Kuřáci marihuany tam prý co nevidět budou postávat a z druhého břehu se jen ironicky vysmívat bezradným strážcům polského zákona. A zpráva o tom, že česká policie bude systematicky mhouřit oči nad pěti keříky marihuany, se rozšířila už i dál než jen k sousedům.
Amsterdamem Východu?
Dostala se až na Tchaj-wan, australský tisk zase o Praze píše jako o "Amsterdamu Východu". Poláci, sousedé, kterých se nový předpis dotkne asi nejvíc, se však navíc rozepisují i o tom, jak se v pražských bytech rozmáhají "varny" pervitinu.
Přitom podobnou novelu, která by zaostřila hlavně na dealery, postihovala je tvrdě, avšak přitom zpříjemnila život příležitostným konzumentům drog, připravoval i kabinet Donalda Tuska. I polský tisk řešil fakt, že v Polsku i za minimální množství omamné látky může člověk skončit na tři roky ve vězení, pokud u sebe přechovává drogy víc, pak i na osm let. A podle Institutu věcí veřejných náklady na policisty a soudce, kteří se zabývají zejména drobnou narkokriminalitou (třeba studentů, které policie chytí v oblaku marihuanového dýmu), dá stát ročně 80 milionů zlotých. Debata na toto téma však jaksi utichla.
Nyní Poláky pobuřuje, že si v Česku můžete v klidu po ulici vykračovat se čtyřiceti lysohlávkami v kapse. Nicméně před prvním lednem skladování omamných hub v Česku vůbec nikdo neomezoval. Stejný osud, tedy zpřísnění, čeká i kulturisty. Od ledna může být ten, kdo u sebe má víc než jedno balení některých anabolik, trestán.
Ostatně se zneužíváním různých léků mají zkušenosti i naši sousedé. Jsou dokonce tak "kreativní", že se dokážou "zabavit", aniž by vůbec vytáhli paty z domu.
"Tak se mi zdá, že liberalizace zákona o drogách v Česku Poláky nevyburcuje k masové narkoturistice. V posledních letech totiž ve Varšavě prožívají velký boom takzvané 'nakopávače', což jsou omamné látky, drogy, které nejsou zakázané. Dají se koupit legálně na internetu nebo v obchůdcích, které rostou jako houby po dešti," míní Lorenz. Polští chemici jsou prý v jejich vyrábění tak obratní, že ve chvíli, kdy vláda zakáže jednu návykovou látku, hned vytvoří novou.
"V podstatě v tuto chvíli neexistuje způsob, jak ty obchody zavřít," říká Lorenz s tím, že kdyby se polští zákonodárci a policisté zaměřili jen na tyto chemikálie, o jejichž škodlivosti nikdo nepochybuje, mohli by se "unovelizovat".
