Hotspot Vial leží u vesnice Chalkeios asi osm kilometrů od hlavního přístavu na východě ostrova. Registrační komplex vznikl v prostorách bývalé továrny, kterou nechala Evropská unie narychlo upravit.
Úřadování probíhá ve velké hale mezi kopci poseté obytnými buňkami pro běžence. Přístup do haly je kvůli bezpečnosti omezený a celý areál je obehnaný vysokým plotem s žiletkovým drátem.
Po obou stranách haly leží celkem 75 obytných kontejnerů, které v normálním provozu pojmou tisíc lidí a dalších pět set v případě krizového stavu. Očíslované buňky jsou vybavené palandami, dětská sekce je z bezpečnostních důvodů oddělená ještě jedním speciálním plotem. Běženci zde mají potřebné zázemí včetně wi-fi a telefonů.
Ubytování je však až druhotným úkolem hotspotu, hlavní je registrace. Podle původního plánu neměli migranti v centru zůstávat déle než 72 hodin. Co se však zavírají hranice na Balkáně, zůstávají běženci ve Vialu déle. „Jsou tu jen na registraci. Když je pozdě večer, tak přes noc, ale pak je odvážíme. Teď je to však jiné, nemají kam jít,“ vysvětluje generálporučík Lolos Charalabos z řecké armády, který Vial vede.
O migranty, kteří na Chiosu čekají, se Vial dělí s táborem Souda a ještě jedním menším táborem u přístavu (reportáž z táborů čtěte zde). V hotspotu se vede přesná statistika, kdy kdo na ostrov přijel a do kterého tábora ho odvezli. K odlišení slouží náramky, které všichni migranti dostávají.
Každý příjezd lodi se zaznamenává
Počty lodí s migranty, které se každý den do přístavu dostanou, hlásí do hotspotu pravidelně pobřežní stráž. V registračním centru tato data zaznamenávají na tabuli, na níž se zapisuje číslo lodi, počet pasažérů, čas příjezdu, místo a čas registrace i tábor, kam migranty přesunuli.
„Někteří zůstávají tady, ale většina chce do přístavu, aby mohli do města a měli to blíž k prodejně lístků na trajekt,“ říká Charalabos. Příliv běženců stoupá a klesá se situací na moři. „Když je špatně počasí, máme dobrý den. Dobré počasí, špatný den,“ konstatuje s pohledem upřeným na tabuli humanitární pracovník jménem George.
Registrační procedury v hotspotu probíhají ve třech kontejnerech. Před prvním z nich sedí skupinka asi dvaceti lidí, k registraci je volají podle čísla lodi, na které přijeli. Kdy na ně přijde řada vidí na digitální tabuli visící nad registrační buňkou.
Výhled na tabuli je jedním z důvodů, proč desítky lidí nespí na palandách v obytných kontejnerech, ale na zemi v tovární hale. „Afghánci spí na zemi. Někde si i sundali matrace z paland a dali si je radši tady na zem. Za prvé jsou tak zvyklí od dětství a také chtějí mít jistotu, že uvidí, až přijde na řadu jejich číslo,“ vysvětluje armádní velitel.
Zpěv hymny a otisk prstu
Při registraci je čeká několik zkoušek. Nejdříve absolvují pohovor s odborníky z řad policistů, vojáků a pracovníků Frontexu. Migranti musí odpovědět na řadu otázek, které prověří jejich národnost. „Ptají se jich například na to, jakou barvu mají značky auta v jejich zemi, na známé zpěváky, chtějí zazpívat státní hymnu. Jednoduše věci, které by člověk o svém rodném státu věděl,“ popisuje šéf hotspotu a nechává nahlédnout dovnitř.
Už první zkouška často odhalí podvodníky. Mezi migranty je podle Charalabosovy zkušenosti hodně Maročanů, Alžířanů a Afghánců, kteří se vydávají za Syřany, aby snáze získali azyl.
V dalším kontejneru běžence vyfotí a zanesou do počítače jeho identifikační údaje. Informace jsou zaneseny do jednotného systému a jeden z pracovníků hotspotu je porovná s policejní databází. Pak běženec putuje k třetímu stanovišti, kde mu odeberou otisk prstu. U východu dostane doklad o registraci, se kterým může pokračovat v cestě.
Pokud migranti chtějí, mohou ve Vialu zažádat i o azyl Řecku. Takových žadatelů však podle Charalabose moc není. Hotspot Vial byl otevřen v půlce února spolu s registračními centry na ostrovech Leros a Samos. Tři nové hotspoty tak doplnily delší dobu fungující centrum Moria na Lesbu (více zde).
Jak to vypadalo v hotspotech na ostrovech Chios a Lesbos v polovině února:
12. března 2016 |
