První protesty se konaly nedaleko konferenčního centra, kde šesté výročí návratu Hongkongu do náručí Pekingu oslavoval čínský premiér Wen Žibao s místní politickou a podnikatelskou smetánkou. Čína si navíc připomíná i další výročí - 82. narozeniny komunistické strany.
Policie demonstranty do blízkosti centra, kde se konal ceremoniál vztyčování vlajky, nepustila. Skupina asi dvaceti lidí spálila vlajku komunistické Číny. "Konec vlády jedné strany v Číně," křičeli protestující.
Poté započal protestní pochod. Pořadatelé odhadují, že se jeho začátku zúčastnilo nejméně 160 tisíc lidí.
"Máme toho dost. Jsme naštvaní," hlásaly nápisy na tričkách demonstrantů a transparentech a vyzývaly k demisi předsedy výkonné správy Hongkongu Tung Chee Hwa.
Lidé protestují proti návrhu zákona o podvratné činnosti, jenž může omezit svobodu obyvatel Hongkongu. Kritici nového zákona říkají, že norma představuje největší ohrožení svobody v Hongkongu od doby, kdy se správy nad územím v roce 1997 znovu ujala Čína.
Odpůrcům zákona se nelíbí hlavně článek 23, který postihuje vyzrazení citlivých údajů o státu, kritizování pekingské vlády nebo vlastnění "rozvratného" materiálu. Mimo zákon by postavil i některé nyní legálně fungující organizace, například sektu Fa-lun-kung.
Premiér Wen musel během pobytu v Hongkongu čelil otázkám kvůli tomuto zákonu. "Centrální vláda bude vždy neochvějně uplatňovat politiku jedné země a dvou systémů a chránit veškerá práva a svobody místních obyvatel, která vycházejí ze zákona," ujistil Wen.
Zákon jedné země a dvou systému schválil Peking a Londýn před tím, než Čína Hongkong převzala. Zajišťuje Hongkongu vysoký stupeň autonomie pod čínskou vládou.
Pokud úřady potvrdí stotisícový počet demonstrantů, půjde o největší masovou demonstraci v Číně od protestu studentů na pekingském náměstí Tien an men v roce 1989. Demonstrace bez povolení jsou v Číně zakázány.
 Obyvatelé Hongkongu demonstrovali v době oslav šestého výročí připojení Hongkongu k Číně proti čínské vládě. (1. července 2003) |
