Stále více protestujících v Hongkongu hledá způsob, jak se zapojit do demonstrací, aniž by je všudypřítomná kamerová technika a následně policie rozpoznala. Kryjí se chirurgickými rouškami, potápěčskými brýlemi či šátky, někteří jsou ovšem sofistikovanější.
V Hongkongu navzdory zákazu protestují tisíce lidíNa sobotu plánovaný již třináctý protivládní protest jeho hongkongští organizátoři po policejním zákazu odvolali, tisíce demonstrantů ale do ulic podle agentury AFP stejně přišly. Aby zákaz obešli, shromáždili se lidé jako náboženské procesí na sportovním stadionu. Ze sportoviště ve středu města se pak vydali směrem ke kostelu metodistické církve a poté k policejní centrále. Lidé v průvodu byli podle agentury AP většinou starší a klidnější než demonstranti z předchozích týdnů. Střídavě zpívali náboženské písně a popěvky prodemokratického hnutí. Na internetu zveřejněná pozvánka na demonstraci se znázorněním křesťanského kříže a s obrázkem správkyně Hongkongu Carrie Lamové vyzývala k "modlitbě za hříšníky". (čtk) |
Takzvané „kolektivní“ masky poskytují anonymitu desítkám lidí, a zároveň matou kamery. Vypadají totiž jako obličej skutečného demonstranta. Tiskne je například londýnský umělec Leo Salvaggio.
Kamery masku rozpoznávají jako skutečnou tvář. Identifikace člověka tak sice možná je, ale jeden a ten samý člověk se může nacházet hned na několika místech ve stejný čas.
Dvacetiletý Patrick Wong si na demonstrace tradičně obléká uniformu demonstrantů – černé tričko, žlutou helmu, ochranné brýle a roušku, píše britský deník The Guardian. Tato sestava chrání demonstranty nejen před identifikací, ale i před slzným plynem.
Na ochranu před kamerami se pak hojně používají také deštníky. Když se totiž správně zavěsí, policie na demonstranty nevidí. Ojedinělá nejsou ani laserová ukazovátka, která oslepí kamery a odvedou pozornost policistů.
„Kdyby mě policie identifikovala, mohla bych být potrestaná i za něco, co jsem neudělala, protože jsem na demonstraci byla. Nechci ohrožovat svou rodinu tím, že se účastním protestů,“ řekla CNN dvaadvacetiletá dobrovolnice, která zraněným demonstrantům poskytuje první pomoc.
Hong Kong protestors are on another level. Here they’re using lasers to avoid facial recognition cameras. A cyber war against Chinese artificial intelligence. https://t.co/t1hIczr5Go
Snaha o smazání digitální stopy
Mladí obyvatelé Hongkongu se navíc snaží skrýt také svou digitální stopu. Používají kódované aplikace, kupují si nové SIM karty a na demonstrace jezdí na jednorázovou jízdenku, aby nemuseli používat karty registrované na svá jména. Někteří se na veřejnosti při protestech oslovují zásadně přezdívkami.
„Většinu tipů si vyměňujeme online. Někteří se domlouvají na podobném oblečení nebo si lepí odraznou pásku na široké brýle,“ popsala dobrovolnice. Pásky totiž odrážejí světlo, takže se pak na kamerových záběrech objeví jen bílá plocha.
S nápadem vyrábět brýle z tohoto reflexního materiálu přišel v roce 2016 americký umělec Scott Urban. „Nepropaguji tím násilí. Jen podotýkám, že vaše tvář je vaší identitou, když se objevíte na záběrech kamer. Policie vás tak může neustále na ulicích sledovat,“ komentoval umělec pro CNN.
Reflectacles get a new feature: CCTV-blinding infrared reflectors https://t.co/mqBL5EeoYr https://t.co/mZa3QXcds5
Čína má pro kontrolu lidí jeden z nejpropracovanějších systémů na světě. Úřady nechaly nainstalovat už přes 200 milionů kamer, mnoho z nich s technologií rozpoznávání tváří. A další přibývají. Obava obyvatelů Hongkongu je tak na místě.
Při jedné z demonstrací se lidé pokusili strhnout takzvanou chytrou lampu. Ta má nainstalovanou nejen kameru, ale i senzory. Vláda tvrdí, že přístroje měří kvalitu vzduchu a hustotu dopravy a nejsou vybavené technologií, která by uměla rozpoznávat tváře. Protestující tomu ovšem nevěří a snaží se být proto ideálně neviditelní.
Tetování jako skrytý symbol podpory
Proti tomu jde však další trend. Čím dál víc lidí naštvaných policejní brutalitou si nechává na tělo vytetovat deštník, květ bauhínie, která má Hongkong na státním znaku, či zkrvavené oko.
To volí na počest ženy, která o oko přišla po zásahu projektilem. „Nechal jsem si ho vytetovat jako poctu té ženě a všem nevinným civilistům, kterým policisté ublížili,“ vypráví muž vystupující jen pod jménem Cjai.
Jeden z místních tatérů, který si nepřál být jmenován, nabídl zájemcům tetování zdarma. Do jeho studia už přišlo přes sto lidí. „Jeden z nich mi řekl, že si chce zapamatovat, co se děje, aby to mohl předat svým dětem,“ uvedl umělec.
Lidé z Hongkongu prchají pryč. Nejvíc jich míří do Austrálie
Politická situace v zemi také nutí Hongkonžany k emigraci. A to už od roku 2014, kdy začaly první protesty prodemokratického hnutí. Emigrují hlavně do Austrálie. Loni tam odešla více než třetina ze 7,5 tisíce hongkongských emigrantů.
„V posledních pěti letech mi zakázky rostou téměř dvojnásobným tempem. A za minulé tři měsíce se počet žádostí ještě zvedl. Pokud jsme jich předtím vyřizovali deset až patnáct denně, teď je to mezi dvaceti a třiceti,“ říká John Hu, který si založil podnikání na tom, že obyvatelům Hongkongu pomáhá podávat žádosti o trvalý pobyt v zahraničí.
Dodal, že se sílícími protesty jsou lidé zkrátka stále víc odhodlaní ze země odejít. „Lidé si Austrálii vybírají za cíl kvůli její politické stabilitě. Roli v tom hraje i lepší životní prostředí, pracovní podmínky a cena bydlení. Někteří také přicházejí kvůli už existujícím vazbám na příbuzné či známé, kteří do země odešli,“ uvedl pro CNN.
„Je to přirozené. Kdykoli, kdy nějakou zemi zachvátí nepokoje, zvedne se počet emigrantů. Hongkong není žádná výjimka,“ podotkl John Hourigan, prezident australského institutu pro migraci. Australská vláda však hodlá imigraci v letošním a příštím roce omezit.
Napětí v ulicích ovšem není jediný důvod, který občany pudí za hranice. Vysoké ceny nemovitostí, nedostatek pracovních míst pro absolventy vysokých škol a čím dál tím nižší důvěra ve školský systém také hrají roli. Velké procento emigrantů tak tvoří třeba mladé rodiny, které si v Hongkongu můžou dovolit vlastní bydlení zhruba po dvaceti letech práce.
