Při příležitosti 23. výročí předání bývalé britské kolonie do správy Číny členové čestné stráže vztyčili během slavnostní recepce v hongkongského přístavu vlajky Číny i Hongkongu. Ceremonie se uskutečnila za přísných bezpečnostních opatření, prostor strážilo množství policistů.
Každoroční protestní pochod úřady zakázaly s argumentem, že by porušoval koronavirové restrikce zakazující shromáždění více než 50 lidí. Přesto do ulic Hongkongu vyšly tisíce lidí a někteří z nich skandovali heslo „Nezávislost Hongkongu“.
Policie použila na rozhánění protestujících pepřový sprej a vodní děla. Během středečního dopoledne policisté zatkli nejméně 30 lidí za protiprávní shromáždění, porušení bezpečnostního zákona, bránění policii a držení zbraní.
„Bojím se, že půjdu do vězení, ale musel jsem přijít podpořit spravedlnost,“ uvedl podle zdrojů ČTK jeden z protestujících. Policie ráno varovala, že na základě nového zákona hrozí účastníkům neschválených mítinků těžké tresty.
Trestání účastníků nelegálních demonstrací
Kontroverzní právní úpravu v úterý schválil stálý výbor, který je vrcholným orgánem čínského parlamentu, a rovněž čínský prezident Si Ťin-pching.
Čína schválila bezpečnostní zákon pro Hongkong, vůdce aktivistů odstoupil |
Norma konkretizuje definice čtyř trestných činů, jimiž jsou separatistické, podvratné a teroristické aktivity a spolupráce s cizími silami s cílem ohrozit národní bezpečnost. Stanovuje tyto činy také tresty.
Ve středu ráno hongkongská policie napsala, že zatkla prvního člověka na základě nového bezpečnostního zákonu. Muž byl zatčen za držení vlajky obhajující nezávislost Hongkongu.
Občané Hongkongu zatčení na základě nového bezpečnostního zákona, například za šíření materiálů vyzývajících k nezávislosti na pevninské Číně, by mohli být souzení na území pevninské Číny a podle tamních pravidel.
#BREAKING: A man was arrested for holding a #HKIndependence flag in #CausewayBay, Hong Kong, violating the #NationalSecurityLaw. This is the first arrest made since the law has come into force. https://t.co/C0ezm3SGDm
Jeden z nejvýznamnějších představitelů prodemokratického hnutí Joshua Wong oznámil, že odstupuje z postu lídra, protože se podle svých slov stane terčem nového bezpečnostního zákona.
Rozhodnutí Pekingu ostře kritizovali představitelé řady států i institucí, včetně Evropské unie, Spojených států a Severoatlantické aliance, podle kterých zákon omezí autonomii města pod čínskou správou. Čína reagovala prohlášením, aby se ostatní země přestaly vměšovat do Hongkongu.
Zákon má „obnovit stabilitu společnosti“
Hongkongská správkyně Carrie Lamová, kterou její oponenti kritizují za podřízenost Pekingu, při středečním slavnostním aktu označila zákon za „historický krok“, který má „obnovit stabilitu společnosti“.
Reagovala tím na masové protivládní demonstrace na obranu občanských svobod a autonomie města, které se v Hongkongu odehrávají již více než rok. Částečně je zastavila až koronavirová pandemie.
Šéf čínského státního úřadu pro Hongkong a Macao Čang Siao-ming prohlásil, že zákon o národní bezpečnosti je bodem obratu Hongkongu k normalitě. Podle něj se princip „jedna země, dva systémy“ pomocí zákona ještě zdokonalí.
Hongkong byl dříve britskou kolonií. Ostrovní království ji ale vrátilo pod čínskou správu 1. července 1997. Podle předávací smlouvy by Hongkong měl až do roku 2047 užívat autonomie a jeho obyvatelé občanských svobod, které jsou v pevninské Číně jinak nemyslitelné.
Britský ministr zahraničí Dominic Raab ve středu varoval Peking, že narušením autonomie Hongkongu hrozí porušení zákonných povinností vyplývajících z předávací smlouvy. Británie je podle něj připravena pomoci hongkongským občanům s britskými zámořskými pasy přijít do země.
28. května 2020 |
