Smrt mladé ženy je jednou ze čtyř sebevražd, které byly v Hongkongu spáchány během posledních tří týdnů a našel se při nich vzkaz či odkaz na nynější politickou krizi, uvedl server SkyNews.
„Připadám si bezmocný. Nevím, proč to udělala, proč si vzala život,“ řekl její šestadvacetiletý přítel Dennis. „Cítím lítost a jen doufám, že se o něco podobného nepokusí další obyvatelé Hongkongu,“ dodal.
Na smutečním shromáždění na místě, kde žena zemřela, se sešli k modlitbě sousedé i cizí lidé. Přinášeli květiny, které pokládali kolem blikajících čajových svíček. Truchlení je v Hongkongu tradičně soukromou záležitostí, tyto sebevraždy ale vyvolaly veřejné projevy smutku. Někteří začali obětem říkat „mučedníci“, protože podle nich zemřeli za svou věc.
Patnáctého června se skokem z budovy nedaleko hongkongského parlamentu zabil pětatřicetiletý muž ve žluté pláštěnce. Policie se mu snažila sebevraždu několik hodin rozmluvit, ale marně.
Jeho žlutý plášť s nápisem „Carrie Lamová vraždí Hongkong“ - odvolávající se na správkyni Hongkongu - se stal symbolem protestů. Objevuje se na uměleckých dílech a plakátech podporujících protesty a lidé jeho kopie nosí v ulicích během demonstrací a pochodů.
Podle hongkongských psychologů jde o znepokojivou situaci. Pokud se nenajde nějaké řešení, obávají se, že mohou následovat další sebevraždy napodobující tyto „mučedníky“.
[1616 HKT] Outside Pacific Place: Word written on the yellow raincoat, which is the symbol of the man died yesterday: Carrie Lam murders Hong Kong; police are brutal #antiELAB https://t.co/l42TUTYKqy
„Myslím, že je to asi poprvé, co jsme v Hongkongu svědky něčeho takového,“ říká doktorka Eliza Cheungová, klinická psycholožka pracující pro hongkongský Červený kříž. „Dělá nám starosti glorifikace smrti některých protestujících, především na sociálních sítích. To by mohlo představovat rizikové faktory zejména pro ty, kdo už mají nějaké psychické problémy,“ dodala.
Podle odborníků mívá sebevražda jen zřídka jediný spouštěč, jediná událost by proto neměla být vnímána jako příčina komplikovaného problému. Není ovšem pochyb o tom, že hongkongské protesty představují pro obyvatele značnou psychickou zátěž.
Honkong na pokraji krize mentálního zdraví
Krizová linka, kterou provozuje nezisková organizace The Samaritan Befrienders, zaznamenala v souvislosti se zákonem o vydávání nárůst počtu hovorů. Od března do konce května přijali jen osm volání. V červnu se jejich počet zvýšil na 36 a během prvních pěti červencových dní už jich bylo 18. Obdobná služba provozovaná Červeným křížem přijala od 12. června do 3. července 99 telefonátů.
Mezi volajícími jsou mladí i staří, znepokojení rodiče, frustrovaní demonstranti a demoralizovaní policisté. Zdá se, že před stresem není nikdo imunní a vedoucí The Samaritan Befrienders Robert Wong varoval, že Hongkong může být na pokraji krize mentálního zdraví.
„Bez ohledu na to, zda jste pro, nebo proti, nejde o problém jednoho nebo dvou dnů. Bude to dlouhodobá záležitost, o níž se bude diskutovat a o kterou se budou lidé hádat. A pokud tady budeme mít dál tohle napjaté, emotivní období, pak to pro všechny v Hongkongu rozhodně bude psychická krize,“ řekl Wong.
Mrtvý návrh zákona?
Správkyně Hongkongu Carrie Lamová označila návrh zákona o vydávání lidí podezřelých z trestného činu do pevninské Číny za „mrtvý“. Příprava kontroverzní normy, která vyvolala statisícové protesty a politickou krizi, byla podle ní „naprostým selháním“ místní vlády. Zástupci opozice její prohlášení vzápětí odmítli a uvedli, že budou v demonstracích pokračovat.
Lamová pod tlakem protestních akcí již v červnu pozastavila proces schvalování zákona, demonstranti však požadují jeho úplné zrušení. Tento požadavek v úterý také zopakovali. „Náš požadavek je úplné stažení návrhu zákona. Lamová si jen hraje se slovy,“ uvedl Chan Wai Lam William, který stojí v čele jedné ze studentských organizací, jež demonstrace organizují.
Další z organizátorů protestů Jimmy Sham z Občanské fronty za lidská práva řekl, že Lamová by měla splnit požadavky demonstrantů a skončit „s výroky, které klamou veřejnost“. Kromě stažení návrhu zákona protestující vyzývají rovněž k rezignaci Lamové, propuštění zadržených demonstrantů a k vyšetření policejních zásahů proti účastníkům protestů.
V Hongkongu lidé proti návrhu zákona protestují od začátku června |
Kvůli návrhu plní od června ulice Hongkongu davy demonstrantů při největších protestech od předání bývalé britské kolonie pod nadvládu Číny v roce 1997. Kritici jsou přesvědčeni, že by zákon narušil právní nezávislost poloautonomního regionu. Lamová proto již v červnu pozastavila proces jeho schvalování, demonstranti však požadují jeho úplné zrušení.
„Opakuji zde, že takový plán neexistuje. Ten návrh je mrtvý,“ řekla v úterý na tiskové konferenci správkyně částečně autonomní čínské provincie Carrie Lamová. Podle agentury AP však není jasné, zda hovořila pouze o snaze předložit upravené znění návrhu či zda její slova zaručují jeho bezvýhradné stažení.
V čele protestů proti zákonu o extradici stojí především mladí obyvatelé Hongkongu, k demonstracím se však v nebývalé míře připojují i lidí z dalších věkových a společenských vrstev. Protestující se obávají, že lidé vydaní do Číny by tam mohli čelit vágním obviněním z ohrožení národní bezpečnosti a nespravedlivým procesům. Demonstrace několikrát přešly v násilí, začátkem července protestující dokonce obsadili parlament.
Komunistická vláda v Pekingu zprávy o protestech přísně cenzuruje v obavách, aby se nestaly inspirací pro podobné demonstrace na pevnině. Lamová se obyvatelům Hongkongu již několikrát omluvila za krizi, kterou návrh zákona způsobil.
Video z jedné z červnových demonstrací:
