Hollande to řekl v projevu na palubě plavidla, které je vlajkovou lodí francouzského námořnictva a v nejbližších dnech zamíří na manévry do Indického oceánu. Prezident pak připustil jeho možné brzké bojové nasazení. Francie již po boku mezinárodní koalice vedené USA podniká nálety na pozice IS na iráckém území.
Teror v PařížiPŘEHLEDNĚ: Teror v Paříži v otázkách a odpovědích AL-KÁIDA: Ty hrdiny jsme najali my NOVÉ ČÍSLO: Ve Francii se na Charlie Hebdo stojí fronty PACHATELÉ: Vrahy z Paříže spojuje stejný osud ZÁBĚRY TERORU: Kéž bych to nezveřejnil, lituje autor videa ŽIDÉ: Zvažují návrat do Izraele OBRAZEM: Masakr dominuje titulním stránkám CHARLIE HEBDO: Satira na život a na smrt |
„V případě potřeby (letadlová loď) umožní vedení operací v Iráku s větší intenzitou a účinnosti,“ podotkl Hollande. Na palubě lodi je podle agentury Reuters 800 mužů, devět stíhacích letadel, průzkumný letoun a tankovací stroj sloužící k doplňování paliva stíhačkám za letu.
V souvislosti se situací na Blízkém východě si francouzský prezident posteskl, že mezinárodní společenství se neodhodlalo k razantnímu vojenskému útoku v Sýrii zmítané občanskou válkou již koncem léta 2013, kdy se ukázalo, že syrský režim proti protivníkům používá chemické zbraně. O zásah stály Francie i USA, ale Rusko nakonec přišlo s návrhem likvidace syrského chemického arzenálu, který byl přijat.
Ohledně nasazení francouzských sil v Africe Hollande potvrdil, že jejich počet ve Středoafrické republice se do podzimu sníží na 800 z původních 2000.
Hollande před projevem prohlásil při zasedání vlády, že Francie se po útocích z minulého týdne změnila a že je zapotřebí přijmout opatření hodná toho, co se stalo. „Musíme zůstat obezřetní, protože hrozba je stále přítomná,“ citoval prezidenta mluvčí Elysejského paláce Stéphane Le Foll. Na palubě Charles-de-Gaulle Hollande řekl, že chránit vybrané objekty, včetně škol, má pomáhat 10.500 vojáků.
Revize plánu snižování stavů v armádě
Prezident vzhledem k bezpečnostní situaci také ohlásil revizi plánu snižování stavů armády kvůli rozpočtovým škrtům v průběhu následujících tří let. „Výjimečná situace, jíž jsme svědky, musí vést k přehodnocení tempa snižování stavů, které bylo naplánováno na příští tři roky v rámci zákona o vojenském programu,“ podotkl Hollande s tím, že plán se musí přizpůsobit situaci.
Podle tohoto plánu schváleného parlamentem koncem roku 2013 měl být snížen stav armády v letech 2014 až 2019 o 34 tisíc lidí, z toho o 7881 letos. Rozpočet se měl udržet na 31,4 miliardy eur ročně do roku 2016, teda na úrovni 1,5 procenta HDP, a pak opět pozvolna stoupat.
Hollande také projevil záměr rozšířit možnosti civilní služby, která je doposud určena pro osoby ve věku od 16 do 25 let a která by měla být „univerzální“. Podle jeho představ má být tato služba nabídnuta „všem mladým Francouzům, kteří o to požádají“. V civilní službě činí měsíční mzda 573 eur (16 tisíc korun), což je asi třetina minimální mzdy. Při nedostatku pracovních příležitostí může ale jít o zajímavou formu přivýdělku.
Francouzský prezident, který čelí nebývalé nepopularitě kvůli neschopnosti dostat zemi z ekonomické krize, si podle čerstvého průzkumu veřejného mínění zveřejněného internetovou televizí I-Télé získal ocenění 79 procent dotázaných. Ti soudí, že Hollande - a stejně tak premiér Manuel Valls - si v reakci na teroristické útoky vede správně.
Smutek musíme přeměnit v činy, velí šéfka unijní diplomacie
Šéfka unijní diplomacie a místopředsedkyně Evropské komise Federica Mogheriniová ve středu na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku prohlásila, že smutek a solidaritu s oběťmi teroristických útoků v Paříži je nutné přeměnit v činy a přebudovat zahraniční a bezpečnostní politiku Evropské unie na bázi užší spolupráce.
Podle Mogheriniové by to nebylo poprvé, kdy by se v evropských dějinách z tragédie zrodila pozitivní věc. I samotná myšlenka vzniku evropského společenství podle ní vznikla na troskách kontinentu zničeného druhou světovou válkou. Evropa by si prý měla vzít ponaučení z pařížských teroristických útoků a posílit svou jednotu a solidaritu. V zahraniční i bezpečnostní politice prý podle ní totiž evropská osmadvacítka více sdílí, než ji rozděluje.
Útoky v Paříži podle komisařky opět upozornily mimo jiné na to, že „na komplexní problémy, které EU obklopují, neexistují jednoduché odpovědi.“ Mogheriniová zároveň odmítla hlasy, které volají po zavádění nových hranic v rámci Evropy.
K znovuzavedení kontrol na hranicích v úterý vyzvala například šéfka francouzské krajně pravicové Národní fronty (FN) Marine Le Penová. Bezpečí podle Mogheriniové může Evropanům přinést pouze prohloubení spolupráce, například v rámci větší výměny informací jednotlivých tajných služeb.
Ve své funkci se chce Mogheriniová soustředit na vypracování dlouhodobých strategií, které by nereagovaly pouze na aktuální politický vývoj. Mír totiž podle ní neznamená jen absenci války, ale i úctu k lidským právům. Evropa se prý musí stát vedle hospodářského giganta také „supervelmocí usilující o mír, lidská práva, dialog a respekt“.
