Ruské bombardování několika skladů s jídlem ve městě Brovary v Kyjevské oblasti nepovažuje jeho starosta Iho Sapoško za náhodu. „Bylo to záměr,” je přesvědčen. „Celý sklad s jídlem a padesát tisíc tun jídla byly nenávratně zničeny,” dodává.
„Všechny obchody s potravinami v Brovarech byly vybombardovány ve stejný den. Úmyslně zničili zásoby potravin určené pro celou Ukrajinu,” obviňuje Rusy. „Pokud je Putinův plán vyhladovět město, tohle může být jeho součást,” komentoval reportér britské stanice ITV útok na skladiště s jídlem ve městě.
Neustálý déšť raket ohrožuje také přístav Mariupol, důležitý bod pro globální obchod s jídlem. Lidé v obleženém městě hladoví. Neziskové organizace se do města snaží zásoby dovézt, ale Rusové tomu brání. Podle Ukrajinců ruské jednotky jídlo z nouzových programů pomoci naopak samy rozkradou.
Temné vzpomínky na Stalinovu hrůzovládu
Evropští činitelé se obávají, že ruské zásahy do zahraniční pomoci jsou součástí cílené strategií. „Jediná interpretace je, že chtějí vytvořit hlad a použít tuto metodu jako metodu agrese,” řekl eurokomisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski. „Je to podobná metoda, která byla využita v třicátých letech sovětským režimem proti Ukrajincům,“ dodal.
Násilná kolektivizace „obilnice Evropy“ nařízená sovětským diktátorem Josifem Stalinem vedla k rozsáhlému hladomoru, jenž si vyžádal až pět milionů životů. Podle amerického historika Timothyho Snydera byl hladomor cílenou snahou zlikvidovat ukrajinské národní cítění. I další historici mluví o hladomoru jako o genocidě.
Tato temná kapitola dějin zanechala v národním cítění Ukrajinců hlubokou jizvu. „Hladomor je jedna z věcí, které mají dnes bojující Ukrajinci někde vzadu v hlavě,“ podotýká novinářka a autorka knihy Rudý hladomor: Stalinova válka na Ukrajině Anne Applebaumová. „Vzpomínají na něj jako na pokus Rusů je vyhladit. Pomyšlení, že by vyhlazení hrozilo znovu, je součástí toho, proč nyní bojují“, vysvětluje autorka.
Ukrajinský soud: hladomor za Stalina byl genocidou |
Aby se historie neopakovala, Ukrajina nyní žádá Evropu, aby zasáhla a pomohla. „Mnoho zemí a mezinárodních společností se spojilo a poskytují Ukrajině potraviny,“ uvedl ukrajinský ministr zemědělství Roman Leščenko. Ten v dopise poslaném EU žádá o 210 milionů semen okurek, 400 milionů semen zelí a 50 miliard semen cibule. Podle portálu Politico je to jasný znak rozsáhlých potíží, jimž zemědělství Ukrajiny čelí.
Zpustošená země a nedostatek zemědělců
Lány úrodné země jsou nyní zpustošené a znehodnocené ruskou vojenskou technikou. Tam, kde by mohly růst plodiny, jsou nasázené miny. Zemědělců je nedostatek, neboť mnozí z nich odešli do války. Zbytek z nich se potýká s ruskými krádežemi nebo zákazy přístupu k pozemkům. Podle ukrajinských úřadů Rusové záměrně ničí zemědělské vybavení nebo je používají při budování opevnění nebo jako převoz ruské vojenské techniky.
Bez vody i jídla, zbývá jen beznaděj. Jak se přežívá v ostřelovaných městech |
Kvůli násilnému záboru částí ukrajinské půdy poklesla rozloha území, kde by se daly zasít nebo zasadit plodiny. Jeden z největších ukrajinských zemědělských holdingů Harveast ztratil kontrolu nad bezmála sto tisíci hektarů v Doněcké oblasti, kterou si za podpory ruských vojsk nárokují separatisté. Firma tak nemůže zasadit jarní plodiny, dokud znovu nezíská nad oblastí kontrolu.
Obilnice Evropy
Protože Ukrajina je jedním z klíčových dodavatelů pšenice na světový trh, problémy s produkcí plodin mohou mít dalekosáhlé důsledky. Světový potravinový program (WFP) při OSN varuje, že skokový nárůst cen může například vést k hladomorům na Blízkém východě, protože lidé v tamních státech závislých na ukrajinském vývozu, jako je Egypt či Libanon, si nebudou moci potraviny dovolit.
Kvůli naléhavé pomoci Ukrajině a rostoucím nákladům na pohonné hmoty a dopravu musela OSN již začít snižovat příděly příděly jídla pro jiné hladem ohrožené země. Například osmi milionům obyvatel válkou zbídačeného Jemenu musel WFP snížit příděl potravin o 50 procent.
Válka na Ukrajině přinese hladomor a další migraci do Evropy, zní z OSN |
Pro humanitární organizace je nyní zajištění zásob Ukrajině prioritou. „Nakrmit 40 milionů lidí na Ukrajině je naším hlavním zájmem. Pokud se k nim nedostaneme, očividně zemřou hlady,“ varuje výkonný ředitel Světového potravinového programu David Beasley.
