„Nechtěla mít obraz doma a dva nizozemské aukční domy jej odmítly přijmout do dražby,“ uvedl list. Malba vodovými barvami, která zobrazuje bránu Neutor ve Vídni, je opatřena signaturou „A. Hitler“. Po důkladném studiu odborníci uznali, že se jedná o originál.
Pozdější nacistický diktátor se v mládí neúspěšně pokoušel o dráhu umělce. V rakouské metropoli žil Hitler v letech 1908 až 1913 a živil se mimo jiné prodejem malovaných pohlednic, kterých podle NIOD zhotovil mezi dvěma a třemi tisíci. Asi osm set se jich dochovalo dodnes.
Původní majitelka obraz zdědila po otci, který ho údajně koupil na bleším trhu za 75 centů, aniž by si uvědomil, kdo jej namaloval.
Ředitel ústavu Frank van Vree původní majitelce poděkoval a vyjádřil přesvědčení, že je lepší, bude-li dílo v majetku výzkumné instituce, než aby se vydražilo spolu s dalšími nacistickými memorabiliemi. Podle ústavu je pohled na vídeňskou bránu asi jediným dílem Adolfa Hitlera v Nizozemsku.
Niod ontvangt aquarel van Adolf Hitler, eerste schilderij in Nederlands bezit https://t.co/ZrksW0ZN8O prostřednictvím @volkskrant
Podle listu De Vokskrant je většina Hitlerových pohlednic v současnosti v rukou soukromých sběratelů v Rakousku, Německu, Británii či Spojených státech. Čtyři obrazy zhotovené nacistickým diktátorem vlastní i americká armáda, která je zabavila v Evropě po druhé světové válce.
Ústav NIOD vznikl po válce s úkolem shromáždit dokumenty týkající se okupace Nizozemska nacistickým Německem v letech 1940 až 1945. Nacisté v té době deportovali do koncentračních a vyhlazovacích táborů na východě sto tisíc nizozemských Židů. Asi nejznámější obětí holokaustu v Nizozemsku je Anne Franková, již proslavilo vydání deníku, který si vedla v úkrytu v jednom z amsterodamských domů.
Šestnáct akvarelů a náčrtů, které Hitler zhotovil v letech 1904 až 1925, se loni v Německu vydražilo za čtyřicet tisíc eur (nyní asi milion korun).
