Historie Kurdů je plná krve a nesplněných slibů

  11:25aktualizováno  11:25
- V roce 1925 pronesl tehdejší šéf kurdských povstalců šajch Said pod šibenicí:"Dělali jsme to špatně. Od nynějška to ale bude - s boží pomocí - lepší." Druhý den byl spolu s dalšími 45 spolupracovníky pověšen.
Po více než 70 letech stojí tváří v tvář smrti další předák kurdských povstalců, šéf militantní Strany kurdských pracujících (PKK) Abdullah Ocalan, ale postavení Kurdů, označovaných za největší národ bez vlastního státu, se nijak pronikavě nezměnilo.

Kurdové ve své historii zažili i slavná vítězství a léta klidu, ale období proher výrazně převyšují. Poprvé byli zmíněni již řeckým historikem Xenofónem v pátém století před Kristem jako Karduši, další řecký geograf Strabón je nazýval Gordyjci. Etnickým Kurdem byl například slavný egyptský vojevůdce a vládce Saláhaddín (Saladin), který ve 12. století dobyl zpět Jeruzalém od křižáků a později se stal legendárním hrdinou pohádek a vyprávění. Podle odborníků "kurdské věci" v posledních letech příliš nepomohlo spojení s militantní PKK, která již bezmála 15 let vede ozbrojený boj proti vládě v Ankaře.

V současné době je Kurdů asi 24 miliónů (skoro stejně jako obyvatel Rumunska) a pomyslný Kurdistán, o který léta neúspěšně usilují, zaujímá rozlohu zhruba 450 tisíc kilometrů čtverečních (zhruba jako Irák) v pěti státech - v jihovýchodním Turecku, severním Iráku, severozápadním Íránu, v Sýrii a Arménii. Přes polovinu tohoto indoevropského národa žije v Turecku (asi 15 až 20 miliónů), okolo čtyř miliónů v Iráku, tři milióny v Íránu, milión v Sýrii a menší komunity žijí i v Arménii, Gruzii, Ázerbájdžánu a na Západě - hlavně v Německu (kolem 400 tisíc).

Kurdové byli v sedmém století násilně islamizováni - asi 80 procent jich je sunnitských muslimů. Mluví jazykem, který patří do íránské skupiny a má mnoho dialektů. Obývají především nehostinné horské kouty, ale někdy i oblasti s bohatými zásobami ropy, okolí Mosúlu v Iráku.

Kurdský nacionalismus se objevil v rozpadající se osmanské říši koncem 19. století a soustředil se na sjednocení kurdských kmenů a vytvoření státu. Po porážce Turecka v první světové válce se snažili Kurdů využít Britové - v okolí Sulajmáníje chtěli vytvořit kurdský stát pod britským protektorátem. Toto úsilí ale v roce 1919 selhalo. Sevreská mírová smlouva ze srpna 1920 počítala se vznikem Velkého Kurdistánu, tyto snahy ale zhatilo vítězství mladoturecké revoluce v čele s Kemalem Atatürkem o tři roky později. Turečtí kemalisté a Britové usilovali o začlenění ropných polí kolem Mosulu do Iráku, jenž byl britským mandátním územím. Lausannskou konvencí z července 1923 tak byl očekávaný Kurdistán rozdělen mezi Turecko, Irák, Írán a Sýrii.

A od té doby je vznik kurdského státu v nedohlednu. V Turecku následovaly série kurdských vzpour ve 20. a 30. letech, ty byly ovšem brutálně potlačeny. Další vzepětí tureckých Kurdů, kteří byli ještě před několika lety nazýváni "horští Turci", lze datovat až rokem 1984, kdy zahájila činnost Ocalanova PKK, jenž však vystupovala ostře levicově a požadovala vytvoření socialistického Kurdistánu. Dosud při jejích útocích v Turecku, ale i v Německu zahynulo přes 30 tisíc lidí, podle kurdských zdrojů ale turecká armáda zničila přes čtyři tisíce kurdských vesnic a na tři milióny civilistů byly násilně přesídleny.

V dubnu 1991 turecký parlament schválil zákon umožňující omezené používání kurdského jazyka, což bylo zakázáno v roce 1981. Nadále ale nesmí být kurdština vyučována ve školách, nesmí se používat v politické propagandě či ve vysílání. Jako první turecký státník od roku 1924 poprvé uznal existenci Kurdů v roce 1991 bývalý prezident Turgut Özal, přesto ale Kurdové stále nejsou v Turecku uznáváni jako menšina (stejně jako Řekové, Arméni, Asyřané či Židé).
Těžiště kurdských nacionalistických snah se v 50. letech přesunulo do Iráku, kde legendární Mustafá Barzání založil Demokratickou stranu Kurdistánu (KDP). Dlouhé povstání kurdských "pešmergů" (1958-1974) vyústilo v březnu 1974 v plán omezené autonomie, který se však nerealizoval. Po dohodě Iráku s Íránem o hranicích o rok později začal masový exodus Kurdů do Turecka.

Po nástupu Saddáma Husajna do čela Iráku v roce 1979 se osud Kurdů vůbec nezměnil. Tvrdě zaplatili za svou podporu Íránu v irácko-íránské válce (1980-88), když Husajnova armáda v březnu 1988 zamořila otravným plynem město Halabdža (zahynulo na pět tisíc lidí) a navíc zcela vyplenila kolem pěti tisíc kurdských obcí. Bagdádský vládce kromě toho vyhlásil program "dekurdizace" iráckého severu. Podle BBC zabila irácká vojska v letech 1988 až 1993 v severním Iráku na 200 tisíc Kurdů.

Po porážce Saddáma Husajna ve válce v Zálivu v únoru 1991 byla po zásahu mezinárodního společenství, Saddám opět brutálně potlačil povstání Kurdů, na severu země zřízena tzv. bezletová zóna s autonomním územím pro Kurdy.

Kurdové v Íránu, kde nejsou považováni za menšinu, mají za sebou světlou chvilku - krátkou existenci samostatného státu, tzv. Mahábádské republiky na severu Sověty obsazeného Íránu. Ta byla vyhlášena v únoru 1946 a v jejím čele stáli Mustafá Barzání a Kazi Muhammad. V listopadu 1946 ji ovšem šáh Muhammad Rezá Pahlaví zrušil, Barzání uprchl do Moskvy a Muhammad byl popraven.

Autor:

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Vraha své dcery potkala v metru, sedl si přímo proti ní. Zhroutila se

Roberta Kučerová s fotografií své zavražděné dcery Reginy

Před dvaceti lety přišla Roberta Kučerová o jediné dítě. Její sedmadvacetiletou dceru Reginu nechal zavraždit Zdeněk...

Hašek titul JUDr. neměl získat. Jeho práce by propadla i jako seminárka

MF DNES získala rigorózní práci Michala Haška

Rigorózní práci, díky které Michal Hašek získal titul JUDr. ve slovenském Sládkovičově, exhejtman 7 let tají. MF DNES...

Hmyz rychle vymírá, podle vědců do 100 let zmizí. Přírodu čeká kolaps

SOSÁNÍ. Hmyz saje nektar z květu pampelišky v lese nedaleko běloruského...

Katastroficky rychle neumírají pouze včely. Každý rok ze světa zmizí 2,5 procenta z celkového objemu veškerého hmyzu....

Školačka utekla k IS. Teď je opět těhotná a kvůli zdravotní péči chce zpět

Britské školačky Amira Abaseová, Kadiza Sultanaová a Shamima Begumová (zleva)...

Britka Shamima Begumová přijela v roce 2015 se svými dvěma přítelkyněmi do Sýrie, aby se připojila k Islámskému státu...

Autobus v Mělníku prorazil svodidla a spadl do dvanáctimetrové hloubky

Autobus v Mělníku prorazil svodidla a spadl ze srázu do několikametrové hloubky...

Nehoda autobusu ráno omezila provoz na silnici číslo 16 v Mělníku. Autobus prorazil svodidla u kruhového objezdu a...

Další z rubriky

Orbán spustil kampaň proti Bruselu. Šíří dezinformace, míní Juncker

Maďarský premiér Viktor Orbán (vlevo) a předseda Evropské komise Jean-Claude...

Maďarská vláda spustila v pondělí kampaň zamířenou proti předsedovi Evropské komise Jean-Claude Junckerovi a maďarskému...

Podle rodičů zavražděného Kuciaka někdo brání vyšetření případu

Slovenský novinář Ján Kuciak se snoubenkou Martinou Kušnírovou na snímku, který...

Rodiče zastřeleného slovenského novináře Jána Kuciaka příliš nevěří, že se vraždu jejich syna podaří podaří zcela...

Dívka, která se přidala k IS a teď se chce vrátit, ztratí britské občanství

Shamima Begumová na fotografii z roku 2015

Shamima Begumová, která se před čtyřmi lety ve věku 15 let přidala spolu se dvěma kamarádkami k Islámskému státu a teď...

Najdete na iDNES.cz