Redakci ČTK to o tom informoval Fulkové otec Josef Fulka z Výzkumného ústavu živočišné výroby Akademie věd ČR, který je také odborníkem na klonování. Fulková patří do týmu Petra Svobody z Ústavu molekulární genetiky.
„Do Japonska odjížděla s cílem udělat transgenní, tedy geneticky modifikované křečky. Já jsem v její úspěch příliš nevěřil, ale skutečně se jí to podařilo,“ řekl Fulka.
Proč klonovat myš, vysvětluje první Češka, která to zvládlaPříroda umí klonovat dávno. Každá jednovaječná dvojčata jsou přirozený klon. Zkouší to i vědci. Helena Fulková je první česká badatelka, které dokázala během stáže na Tokijské univerzitě naklonovat laboratorní myši. To svedou jen čtyři laboratoře na světě. Fulková je také nositelkou Ceny Neuron pro mladé vědce. |
Fulková se stala známá před několika lety, kdy naklonovala myši. Klonování myší je podle Fulky obtížnější než například u známé ovce Dolly. Každý druh má totiž svá specifika, a tomu se musí přizpůsobit konkrétní postup. U myší podle Fulky záleží na přesném načasování rozhodujícího kroku. „Je to magie, otázka tisíciny vteřiny, kterou Helena rozpozná,“ řekl.
Klonování myší ani genetické modifikace křečků nejsou samoúčelné, slouží k pochopení podstaty biologických procesů. Podle Fulky se od dob ovce Dolly změnil pohled na to, co může klonování přinést. Původní naděje, že přinese revoluci v lékařství při nahrazování tkání, ustoupila do pozadí po rozmachu výzkumu kmenových buněk. Klonování může ale přinést jiný výsledek: záchranu kriticky ohrožených druhů. Týká se to například nosorožce bílého.
„Zcela zásadní je, aby se uchovaly tělní buňky ze zvířat, která ještě žijí. Ovšem aby se podařilo naklonování, nebo i umělé oplodnění, potřebujete vejce, oocyt. A to může být problém. Ale šance tam je,“ uvedl.
Proti klonování v minulosti protestovali aktivisté, kteří ho považovali za eticky problematický. Tyto projevy už jsou dnes podle Fulky méně časté, i když nedávno je opět rozdmýchalo oznámení čínských vědců, kteří naklonovali primáty. Světová média po zveřejnění zprávy spekulovala, že se tím otevírá cesta k případnému budoucímu klonování lidí. Podle Fulky je z čistě technického hlediska klonování lidí možné už dnes. „Je otázka, zda by se to podařilo, ale technicky by to myslím šlo. Není důvod, proč ne,“ řekl.
On sám přispěl k výzkumu v této oblasti zásadním průlomem, když získal oocyty bez jaderné DNA neinvazivní metodou. Do té doby pokusy o klonování často selhávaly a vědci nevěděli proč.
Otcem vědce je Josef Fulka, zakladatel české reprodukční biologie.
