Se suverenitou podle Havla úzce souvisí i nové institucionální uspořádání Unie. Vedle Evropského parlamentu, který by měl mít silnější pravomoci, protože jeho zástupce volí přímo Evropané, by měly časem vzniknout i určité menší národní parlamenty.
Ty by se scházely jen vzácně a jejich členové by byly voleni přímo z řad národních parlamentů. Stejným počtem členů by se podle Havla zaručila rovnost všech členských států.
PROJEV VÁCLAVA HAVLAPřečtěte si, co řekl v Bruselu k 20. výročí pádu komunismu |
"Svět je zkrátka pestrý, pestré je lidstvo a pestrý je každý z nás, " řekl Havel, podle kterého na starém kontinentu nutně existuje suverenita státní a evropská.
Důležité ale je "aby se tyto suverenity doplňovaly a pokud možno si vzájemně neodporovaly", řekl první český prezident.
NATO a EU zabránily lokálním konfliktům, věří Havel
Bývalý prezident a disident dále vzpomněl organizaci NATO, která krátce po pádu komunismu přijala řadu nových členů ze zemí bývalého východního bloku. A otevřela jim tak cestu do Evropské unie.
Podle Havla se totiž země s nečekaně rychle získanou svobodou, mohly snadno stát "rejdištěm různých nacionalistů a populistů, jakož i jejich ozbrojených milicí, a možná i prostorem nebezpečných lokálních konfliktů".
Zdůraznil, že země s totalitní minulostí by se měly snažit přesvědčivě vysvětlit, co z takového systému vyplývá a co "udělat, aby se minulost neopakovala".
Havel vyzval k solidaritě s těmi, kteří čelí totalitním režimům
"Svobodomyslným lidem či hlasitě promlouvajícím svědkům poměrů v Severní Koreji, Barmě, Íránu, Tibetu, Bělorusku, na Kubě či kdekoli jinde může naše podpora pomoci víc, než si myslíme, " vyzýval dále bývalý vězeň komunismu k solidaritě se všemi, kdo čelí totalitním či autoritativním režimům.
Později na tiskové konferenci blahopřál k výběru Štefana Füleho na post eurokomisaře a na otázku, zda mu nevadí jeho komunistická minulost řekl: "V Československu prošlo komunistickou stranou sedm milionů lidí. Já myslím, že natrvalo, na desetiletí je vylučovat z veřejného či státního života nelze."
Bývalý český prezident promluvil v rámci zasedání, na kterém budou europoslanci společně se zástupci Komise a švédského předsednictví hodnotit nedávný summit.
Česko si na něm vymohlo výjimku z Lisabonské smlouvy, podle níž se na něj nebude, stejně jako v případě Velké Británie a Polska, vztahovat Charta lidských práv.
Zákonodárci budou na dvoudenním zasedání řešit také možné kandidáty na dvě nové významné funkce, s nimiž počítá dnes už všemi státy ratifikovaná Lisabonská smlouva. - přečtěte si Sedmadvacítka vybere "prezidenta" a šéfa diplomacie příští čtvrtek
