„Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan vyjádřil soustrast Chálidu Maš’alovi, úřadujícímu lídrovi politbyra Hamásu, v souvislosti s atentátem na jeho předchozího šéfa Ismáíla Haníju,“ píše turecká diplomacie na sociální síti X s tím, že se schůze v katarském Dauhá zúčastnili i dva synové „mučedníka“ Haníji. Nepřímo tak naznačila, kdo nyní Hamás – alespoň prozatím – vede.
Maš’al přitom řídil politické křídlo Hamásu už před Haníjou, a to v letech 1996 až 2017. Podle agentury Reuters se na tom, že v čele je znovu on, shodují analytici i vysocí představitelé hnutí.
Minister of Foreign Affairs @HakanFidan offered his condolences to Khaled Meshaal, Acting Chief of the Hamas Political Bureau, in Doha, over the assassination of Hamas leader Ismail Haniyeh.
Abdusselam and Hemmam, the sons of the martyr Haniyeh, were also present at the meeting. https://t.co/J1h77IlbTK
Palestinec z Ramalláhu Maš’al se jako chlapec s rodinou přestěhoval do Kuvajtu a v patnácti se přidal k Muslimskému bratrstvu, na jehož myšlenkách později vznikl Hamás. Ještě než se hnutí začal věnovat na plný úvazek, pracoval jako učitel. V roce 1997 pak v Jordánsku přežil pokus o atentát, který přímo nařídil izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Tehdy také ve světě poprvé vešlo ve známost Maš’alovo jméno. Nepovedený útok totiž proběhl tak, že mu izraelští agenti do těla injekcí vpravili jed přímo na ulici před kanceláří Hamásu v Ammánu. Incident rozlítil tehdejšího jordánského krále Husajna I. Domáhal se protijedu a dokud ho nedostal, pohrozil Izraeli, že agenty nechá oběsit a také že vypoví mírovou dohodu z roku 1994.
Izrael s největší pravděpodobností stojí i za středečním útokem na Haníju, oficiální místa se k němu však zatím nehlásí.
Miliardu a půl dolarů si přibalil s sebou
V roce 2001 se Maš’al odstěhoval do Sýrie, odkud o jedenáct let později utekl před arabským jarem. Útočiště našel právě v Kataru, odkud dosud řídil finanční toky Hamásu a kde se také v pátek sešel s Fidanem.
Úprk z Damašku údajně oslabil Maš’alovu pozici v Hamásu a on sám agentuře Reuters řekl, že tento krok nepříznivě ovlivnil jeho vztahy s Íránem, hlavním sponzorem a dodavatelem zbraní Hamásu. Tou dobou také poprvé zavítal do Pásma Gazy, které Hamás plně ovládá od roku 2006.
Rozkol mezi ním a vedením hnutí přímo v Gaze se podle Reuters ukázal v době, kdy se opakovaně pokoušel usmířit s prezidentem Palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem. V roce 2017 kvůli tomu oznámil, že odstupuje z pozice lídra Hamásu. A do čela se dostal Haníja.
Haníja, Díf, Arúrí. Seznam izraelských zářezů roste, ale Sinvár pořád uniká |
Maš’al ve svých osmašedesáti letech disponuje pohádkovým jměním. Svou miliardu a půl získal údajně tak, že si ji v kancelářích svého hnutí jednoduše přibalil, když opouštěl Damašek. Podle izraelské ambasády může Maš’alovo bohatství sahat nyní až ke čtyřem miliardám dolarů a podle portálu i24news dokonce až k pěti miliardám. Jeho investiční portfolio sestává mimo jiné z bank v Egyptě a realitních projektů v zemích Zálivu.
Krátce po Haníjově smrti se spekulovalo i o dalších možných nástupcích v čele Hamásu. Podle agentury AFP by to mohl být Músa abú Marzúk, který měl k Haníjovi blízko. Mimo jiné zastává uvnitř Hamásu kontroverzní názor, že by palestinský stát vznikl v hranicích z roku 1967. Přes deset let žil ve Spojených státech, ty však musel opustit kvůli financování Hamásu – Američané totiž stejně jako Evropská unie či Izrael považují hnutí za teroristické.
Dalším favoritem byl Chalíl Hajja, který sice žije v zahraničí, ale zastává pozici místopředsedy politického křídla Hamásu v Pásmu Gazy. Dobře se tedy zná se šéfem Hamásu přímo v Gaze Jahjou Sinvárem. Hajja hodně podporuje ozbrojený boj proti Izraeli a řada jeho příbuzných zahynula při izraelských úderech. Není jasné, kdy si Hamás vybere oficiálního politického vůdce.
ANALÝZA: Vražda šéfa Hamásu ztrapnila Írán. Izrael ale zabil jen maskota |
Šéfa politického křídla volí orgán zvaný šúra, kde zasedají zástupci Hamásu z Pásma Gazy, Západního břehu Jordánu, diaspory a vězněných členů. Kvůli současné válce s izraelskou armádou však pro řadu členů může být obtížné odcestovat do Kataru, napsala ve středu agentura AP. Podle ní by mohl orgán zřejmě v neúplné sestavě zasednout krátce po pátečním pohřbu Haníji, na který dorazily tisíce lidí. Představitelé Hamásu by také mohli vybrat „konsenzuálního kandidáta“ a volbu ze strany orgánu odložit.
Odborníci se rovněž shodují, že Hamás smrt svého lídra překoná. Podle nich to ukazují příklady z minulosti, kdy se Izraeli podařilo zabít další vysoké představitele hnutí. Mezi nimi je i zakladatel a duchovní vůdce Hamásu šajch Ahmad Jasín, který zemřel při izraelském úderu z roku 2004. Podle analytika Hugha Lovatta by smrt Haníji mohla vést k posílení tvrdého křídla hnutí.
„Haníja podporoval uvnitř Hamásu umírněnou dynamiku, i když je to relativní,“ uvedl. Podle agentury Reuters zabití šéfa politického křídla zřejmě ani nebude mít bezprostřední dopad na válku v Gaze. „Jednalo se spíše o symbolický útok, nikoli útok mající zásadní dopady,“ přiblížil reálný význam Haníji český expert Josef Kraus.
