Aliance gangů se útokem zřejmě snaží demonstrovat sílu v době, kdy vláda připravuje prosincové prezidentské a parlamentní volby, jež mají být první po deseti letech.
„Je to vzkaz vládě a policii, že jejich proklamace o ochraně obyvatel neodpovídají skutečnosti. Gangy říkají: když se rozhodneme zaútočit, tak můžeme a budeme úspěšní,“ řekl AP Romain Le Cour ze ženevské nevládní organizace Světová iniciativa proti nadnárodnímu organizovanému zločinu.
Podle něj může být cílem nedělního útoku přimět policii rozptýlit její už tak omezené prostředky a personál. „Nemají dost lidí. Když pošlou policisty na okraj metropole, budou jim chybět jinde,“ dodal.
USA se zbavují migrantů z Haiti, na jejich pozicích ale nemá kdo pracovat |
Podle Le Coura gang dostal únosem rukojmích místní úřady do pasti. „Pokud policie nic neudělá, lidé ji obviní, že unesené neochránila. Když naopak zakročí a rukojmí při zákroku zemřou, gangy obviní z jejich smrti stát,“ uvedl Le Cour.
Na sociálních sítích se podle AP objevilo video, v němž lídr jednoho z gangů hrozí šéfovi haitské policie Vladimiru Paraisonovi. „Paraisone, pokud ublížíš některému z našich, všechny je zabiju,“ uvedl muž, který si říká Izo 2, s odkazem na jednoho z nejmocnějších lídrů gangů na Haiti Johnsona Andrého (zvaného Izo).
Útok se stal v neděli v noci v obci Kenscoff, která je na strategickém místě u přístupových cest do hlavního města. Vláda slíbila do oblasti vyslat další jednotky, rozhněvaní obyvatelé ale požadují odvolání místního policejního šéfa. Zatímco v poslední době se bezpečnostní složky snaží opět získat pod kontrolu centrum Port-au-Prince, gangy se soustředily na strategické přístupové uzly.
 |
Masakr odsoudil i generální tajemník OSN António Guterres, který také uvedl, že 22 obětí bylo zabito u kostela, kam se utíkaly schovat. Podle starosty Kenscoffu Jeana Massillona ozbrojenci z gangů zapálili 25 domů a zabili i dva státní zaměstnance včetně jeho bratrance.
Starosta Massillon obvinil z útoku členy aliance gangů Viv Ansanm, která má v zemi velký vliv a spolu se svými spojenci ovládá na 70 procent Port-au-Prince. Kvůli násilnostem gangů muselo opustit své domovy na Haiti podle OSN na 1,5 milionu ze zhruba 11 milionů obyvatel země a jen v letošním prvním půlroce gangy zabily přes 3100 lidí.
Dlouholetá krize
Haiti se potýká už řadu let s ekonomickou a politickou krizí, s násilnostmi i protivládními protesty. Moc gangů zesílila poté, co v červenci 2021 komando kolumbijských žoldnéřů zabilo prezidenta Jovenela Moïseho. Akci zosnovala zřejmě skupina místních politiků a podnikatelů.
Dvojitý kolaps na Kubě. Miliony lidí zůstaly bez proudu uprostřed veder |
V únoru 2024 se alianci gangů Viv Ansanm podařilo přimět k rezignaci premiéra Ariela Henryho, který byl od vraždy Moïseho i prezidentem. Poté regionální sdružení zemí CARICOM dohodlo plán přechodné vlády pro Haiti a v dubnu 2024 se ujala prezidentských funkcí přechodná rada. Země nemá ani parlament, poslední parlamentní a prezidentské volby se tam konaly v roce 2016.
V boji s gangy měla místní policii pomoci od června 2024 mezinárodní policejní mise, kterou vedla Keňa a na níž se podílely menší země; USA jí poskytly jen materiální podporu. Mise byla neúspěšná a loni v září Rada bezpečnosti OSN rozhodla o jejím nahrazení jednotkami Sil pro potlačení gangů (GSF). Prvních několik stovek členů těchto jednotek dorazilo letos v dubnu, celkem je má tvořit asi 5500 zahraničních policistů a vojáků.
