„Slobodan Praljak není válečný zločinec. S pohrdáním odmítám váš rozsudek!“ vykřikl 72letý bývalý generál poté, co odvolací senát potvrdil jeho předchozí odsouzení na 20 let za mřížemi. Vytáhl z kapsy lahvičku a její obsah vypil. O několik hodin později zemřel v nemocnici.
Praljak se tak postaral o dramatickou tečku za úplně posledním verdiktem Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY). Odvolací senát v něm potvrdil dlouholeté tresty vězení uložené v prvoinstančním řízení šestici bývalých vedoucích činitelů bosenských Chorvatů.
Soudci mimo jiné potvrdili 25 let vězení pro někdejšího vůdce bosenských Chorvatů Jadranka Prliče za etnické čistky s cílem vytvořit „velké Chorvatsko“.
Čtvrt století pro premiéra Chorvatské republiky Herceg-Bosna
Proces s Prličem - který byl v době války v Bosně premiérem neuznané, ale Záhřebem podporované Chorvatské republiky Herceg-Bosna (HRHB) - a pěti dalšími bývalými politickými a vojenskými vůdci bosenských Chorvatů, včetně Praljaka, skončil v roce 2013 odsuzujícím rozsudkem. Soud je uznal odpovědnými za zločiny spáchané za války v Bosně a Hercegovině na bosenských muslimech, včetně pronásledování, vyhánění a vraždění.
Nejvyšší trest 25 let odnětí svobody dostal nyní 58letý Prlić. Bývalý velitel bosenskochorvatských sil - Chorvatské rady obrany - Praljak dostal 20 let, stejně jako někdejší ministr obrany HRHB Bruno Stojić a bývalý náčelník hlavního štábu ozbrojených sil Milivoj Petković. Tehdejší náčelník vojenské policie Valentin Ćorić byl odsouzen k 16 letům vězení a náčelník pro výměnu zajatců Berislav Pušić k deseti letům.
Žalobci v prvoinstančním řízení žádali mnohem vyšší tresty, jež navrhly i v odvolání. Obhajoba naopak potvrdila svou žádost o zproštění viny.
Chorvatský hrdina
Po přestávce vynucené demonstrativní sebevraždou Praljaka čtení verdiktu pokračovalo, ale v jiné místnosti. Nizozemská policie totiž síň, kde se jednání původně konalo, označila za „místo trestného činu“.
Na výši trestů nic nezměnilo ani to, že vinu či odpovědnost za některé činy uvedené v obžalobě senát odmítl. Praljak se například neslavně vyznamenal rozkazem rozstřílet historický Starý most v Mostaru, což bylo v prvoinstančním rozsudku označeno jako z vojenského hlediska nepotřebné ničení. Odvolací senát ale dospěl k závěru, že z vojenského hlediska šlo o oprávněný krok.
Praljaka považuje mnoho Chorvatů za národního hrdinu. Záhřebská média informovala, že prezidentka Kolinda Grabarová Kitarovičová kvůli jeho dramatickému úmrtí v Haagu předčasně ukončila návštěvu Islandu a odletěla zpět do Záhřebu.
Středeční rozhodnutí bylo vůbec posledním verdiktem ICTY. Před týdnem jeho senát vynesl poslední prvoinstanční rozsudek v procesu s bývalým vrchním velitelem bosenskosrbské armády Ratkem Mladičem, kterému uložil doživotní trest odnětí svobody. Odvoláním Mladiče se už bude zabývat Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály (MICT), který zřídila 22. prosince 2010 Rada bezpečnosti OSN.
