Není to zase tak dávno – pouhých jedenadvacet let – co Praha ležela Paatovi Burčuladzemu u nohou a jeho mohutnému basu v roli Borise Godunova aplaudoval celý Obecní dům. „Burčuladze je v této roli světovou jedničkou a jeho ‚šaljapinovský‘ hlas se silnými emotivními momenty publikum nadchly,“ rozplýval se kritik deníku Právo.
Ale doby operní slávy už dávno zavál prach. Snad nejslavnější gruzínský pěvec, který se osobně přátelil s Lucianem Pavarottim, spolupracoval s Herbertem von Karajanem a jako démonický komtur v Don Giovannim okouzlil newyorskou Metropolitní operu, dnes platí cenu za své angažmá v politice.
Jak to? Prošedivělý sedmdesátník se minulou sobotu chopil národní vlajky se čtyřmi svatojiřskými kříži a vedl opoziční pochod k centrům státní moci. Pak hlasem jako zvon oznámil, že veškerá moc přechází do rukou lidu, a vyzval policisty, aby vypověděli poslušnost „banditům a juntě“ v čele země.
