Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvPodle posledních průzkumů se dánská populace nejvíce obává problémů ze strany Ruska. Hned na druhém místě jsou Spojené státy americké, které v tomto předstihly dokonce Írán a Severní Koreu.
„Dánská politická reprezentace se v tuto chvíli snaží k problému stavět stoicky, ale zároveň shání podporu napříč Evropou,“ říká Helena Březinová a v této souvislosti zmiňuje mimo jiné i neformální schůzku lídrů severských zemí, která se uskutečnila u premiérky Mette Frederiksenové doma.
Danish PM Mette Frederiksen having dinner in her home with PMs of Sweden and Norway and president of Finland: "Denmark is not alone." They are our best firewall against the bullying fascism of Trump. Bet the bookcases are Billy. h/t Thomas Lauritzen
https://t.co/z91cyoHbia https://t.co/EGfYwI7k1G
„Vznikla z toho fotka, kterou převzaly snad všechny tiskové agentury. V domácnosti zařízené typicky severským jednoduchým způsobem u jídelního stolu večeří představitelé Dánska, Finska, Švédska a Norska. Ta fotografie demonstrovala skandinávskou téměř rodinnou blízkost a soudržnost.“
Podle nedávno zveřejněného průzkumu se 85 procent obyvatel Grónska vyjádřilo, že by se v žádném případě nechtěli stát součástí USA.
Březinová k tomu dodává: „Pro ně je ta forma vyjádření prezidenta Trumpa nesmírně urážlivá. Oni dokonce zveřejnili už po prvním prohlášení Trumpa o koupi Grónska slogan: Open for bussines, not for sale. Jsme otevřeni obchodu, ale ne prodej. To mluví za vše. Grónsko vítá Ameriku jako spojence, ale nechce se nechat koupit jako kus pozemku.“
Pod USA nechce pětaosmdesát procent Gróňanů, Dánsko hledá podporu |
Podle skandinavistky je Grónsko spíše nakloněno úplné samostatnosti. „To by šlo, kdyby panoval nějaký ideální svět, ve kterém by se Grónsko zvládlo uživit. To ale neplatí. Oni tu dánskou podporu potřebují pro svoje přežití.“
V této souvislosti Březinová vysvětluje, že Dánsko financuje mimo jiné grónský školní i zdravotnický systém. Ten je, podobně jako v samotném Dánsku, bezplatný.
Trump se vlamuje do otevřených dveří
Skandinavistka navíc upozorňuje na fakt, že od roku 1951 mají Spojené státy s Dánskem podepsanou smlouvu o vojenské spolupráci, která dává USA široké kompetence se v Grónsku angažovat vojensky. O to více teď Dánové nechápou americký postoj.
„V roce 1968 tam dokonce došlo k velkému průšvihu. Američanům tam nouzově přistával bombardér B52 a vypadly z něj čtyři vodíkové pumy. Jedna z nich se doposud nenašla. A Gróňané si moc dobře pamatují, jakou katastrofu to způsobilo.“
Grónsko na cestě k nezávislosti? Premiér navrhl volby na začátek března |
Bezpečnostní hledisko, kterým argumentuje Donald Trump, podle nich smysl nedává. „Druhá věc jsou samozřejmě zásoby nerostného bohatství a odtávající ledovce. Jakékoliv těžbě ale v tuto chvíli stojí v cestě současná grónská vláda, která šla do voleb s programem na ochranu životního prostředí. Slíbila, že v Grónskou v budoucnu nebude pokračovat ve snaze vytěžit ropu a zemní plyn.“
Grónsko je esem v rukávu
Z rozkolu Spojených států amerických a Dánska by nakonec paradoxně podle Heleny Březinové mohlo Grónsko vytěžit i určité výhody.
„Dánové mají Grónsko svým způsobem jako eso v rukávu. Přece jenom je to největší ostrov a velmi důležité geostrategické území. Dánsku umožňuje přístup do Arktické rady a mezi velké hráče světové politiky. A Gróňané to vědí. I proto by mohli využít nabídku Trumpa jako dobrý argument, aby jim Dánsko vyšlo vstříc ještě v dalších oblastech.“
V Rozstřelu dále skandinavistka Helena Březinová popisuje geopolitický vztah Dánska a Grónska, včetně jeho původu, mluví o historii pokusů o koupi Grónska Spojenými státy, vysvětluje také současnou strategii dánské vlády a dostane se i k mentalitě Dánů jako národa.
