Změnu ve smýšlení ledového ostrova nacházejícího se na rozhraní Atlantiku a Severního ledového oceánu dobře ilustruje Joshua Hughes. Sympatický Velšan pracuje jako geolog ve společnosti NunaMinerals, která má své sídlo v hlavním městě Grónska Nuuku. Tato společnost si dělá zálusk na místní naleziště zlata. Ta se nacházejí asi 560 kilometrů jihozápadně od Nuuku. "Pravděpodobně se zde nachází vysoce kvalitní zlato srovnatelné s nalezišti na Aljašce nebo Yukonu," uvedl Hughes pro server telegraph.co.uk.
Pokud se zde zlato opravdu nachází, firma Hughese na tom může vydělat obrovské peníze. Spásou by to podle všeho bylo i pro obyvatele malé rybářské vesničky Nanotarlik, která se nachází nedaleko naleziště. Lidé se zde živí převážně lovem tuleňů a město se v posledních letech potýká s poklesem populace. Aktuálně zde žije 1 337 obyvatel a toto číslo se každým rokem snižuje. Příchod těžařů by do oblasti mohl navnadit lidi z okolní měst, kteří hledají práci. Podobný princip pak lze aplikovat na celé Grónsko, které pro zahraniční investory skrývá desítky cenných nerostných surovin včetně ropy, plynu a vzácných kovů.
Možné ekonomické vzpruhy si je vědoma i grónská vláda, která nedávno definitivně povolila těžbu radioaktivních materiálů, které jsou důležité pro výrobu moderních technologií, zejména smartphonů. Premiérka Aleqa Hammondová po hlasování prohlásila, že její země se musí oprostit od závislosti na lovu a rybolovu. "Nemůžeme žít s rostoucí nezaměstnaností a zvyšujícími se náklady na život, když naše ekonomika stagnuje," uvedla 48letá Hammondová. Ta přitom po vítězství v jarních parlamentních volbách uvedla, že chce přísněji kontrolovat příliv zahraničních těžařů (více o výsledcích voleb čtěte zde).
Příliv těžařů z Číny
A za pravdu jí dávají i mnozí obyvatelé Grónska. Diskuze na lokálních internetových fórech se v posledních letech stále méně točí okolo rybolovu. Hlavním tématem je nerostné bohatství a jeho využitelnost pro nastartování místní ekonomiky. Místní také argumentují tím, že větší příliv zahraničních investorů by mohl v budoucnu urychlit vysněné definitivní odtržení od Dánska.
K plánům masivní těžby se hojně vyjadřují také organizace na ochranu životního prostředí. A jejich pohled je nepřekvapivě kritický. Podle nich mohou větší zásahy do křehkého ekosystému vyvolat řetězovou reakci, která může skončit nevratnou devastací krajiny a vyhubením mnoha druhů zvířat.
Dosud největší zahraniční investice do těžby nerostných surovin pochází z Číny, která má pod kontrolou trh s mobilními zařízeními, jenž se skládají z celé řady vzácných kovů. A právě ty Číňané v Grónsku hledají. Do těžby železné rudy a vzácných kovů zde plánují investovat 2,3 miliardy dolarů (asi 40 miliard korun). Do Grónska však míří nejen peníze, ale i zahraniční pracovníci. Těch sem Čína plánuje vyslat na tři tisíce. Mohou tak tvořit až pět procent obyvatel jinak řídce osídleného ostrova a zřejmě budou velkou pracovní konkurencí pro místní obyvatele.
Zájem čínských těžařů se příliš nezamlouvá Evropské unii. Ta se snaží čínskou invazi zastavit a podle plánů Bruselu by měly všechny evropské firmy, které plánují v Grónsku těžit, přispět do místního státního rozpočtu 35 procenty z příjmů za vytěžené nerosty. Čína však stačila zareagovat a Grónsku slibuje ještě větší procenta ze zisků.
Grónsko zpět do EU a nezávislost na Dánsku
V EU se dokonce objevují hlasy, které volají pro opětovném začlenění Grónska do EU. Grónská vláda však o ničem podobném nechce ani slyšet. Evropská unie v roce 1985 souhlasila s vyčleněním Grónska, a ostrov tak není přímou součástí EU, ale jen zámořským územím Dánska. Šestapadesát tisíc Gróňanů nicméně je občany EU, což jim poskytuje dotace, z nichž žijí. Větší autonomii na Dánsku získalo Grónsko v roce 2009. Dánsko však stále každoročně přispívá do grónského rozpočtu částkou 600 milionů dolarů, v přepočtu zhruba 11,8 miliardy korun (více o grónské autonomii čtěte zde).
Dříve izolované Grónsko v poslední době prochází modernizací. V patnáctitisícovém hlavním městě Nuuk vyrostly moderní kancelářské budovy, thajské restaurace i sushi bary. Ne všechny změny jsou ale vítané. Tradiční lov tuleňů a velryb ztěžuje příliš tenký led, který neunese psí spřežení, a znemožňuje tak pohyb lovců. Ti si navíc stěžují na omezení a kvóty pro lov a rybolov.
