Na první pohled ty informace zní poněkud bizarně. Na prestižním leteckém cvičení NATO Tiger Meet Češi na gripenech smazali "protivníky" z oblohy. Gripeny nesou výborné rakety středního doletu AMRAAM. Ale ministr obrany Alexandr Vondra říká: "K vojenské akci nad Libyí nemá armáda potřebné schopnosti a kapacity."
Kde tedy je pravda a proč Česko nemůže své letectvo poslat do akce v Libyi, když Švédsko své gripeny pošle? Odhlédněme od politiky, tedy od otázky, zda jít do války, a podívejme se na vojenskou rovinu.
1. Počet letounů
Z hlediska počtu letounů je nemožnost nasadit letouny nad Libyí pochopitelná. Česko disponuje čtrnácti letouny, Švédsko 166.
Výzbroj JAS-39Gripen má šest křídelních závěsníků na zbraně. Na krajích křídel může nést protivzdušné střely krátkého doletu, na zbylých čtyřech závěsnících například protivzdušné střely středního doletu, laserem naváděné bomby nebo dvě přídavné nádrže. Stroj má palubní kanon ráže 27 mm. |
"Letouny jsou v počtu několika kusů schopny po dobu čtyř měsíců střežit vzdušný prostor spojence v NATO (Češi takto v roce 2009 chránili Pobaltí - pozn. red.), tento typ úkolu ale žádá dlouhodobou přípravu a naplánování jednotlivých stupňů údržby ostatních strojů, abychom mohli jednotku vyslat, ale zároveň zabezpečit náš vzdušný prostor," vysvětluje Jana Růžičková z generálního štábu.
O pronájmu 14 strojů rozhodla vláda Miloše Zemana. Původně chtěla 24 stíhaček, kvůli hledání peněz po povodních v roce 2002 ale z plánu sešlo.
"Pro účast v akcích, jako je operace v Libyi, nedisponuje armáda dostatečným počtem letounů," uzavírá lakonicky Růžičková. Ministerstvo obrany nyní zvažuje, že by po konci pronájmu gripenů pořídilo 18 strojů - takto početné taktické letectvo už bude moci vyčlenit stroje pro bojovou operaci v zahraničí.
2. Českým strojům chybí standardní datalink NATO
I kdyby Česko mělo letounů více, nejsou podle Růžičkové úplně kompatibilní s datovými systémy NATO.
Co je datalinkDatalink poskytuje pilotovi informace o dění na bojišti, na rozdíl od informování vysílačkou ho nelze odposlechnout. Nehrozí, že pilot špatně porozumí instrukcím, vše vidí na displejích. Šifrovaný datalink odolá rušení, letouny díky němu komunikují vzájemně i s pozemním velitelstvím. Pilot má přehled např. o poloze a zbylé výzbroji vlastních letounů, také může využít data z jejich radarů a neprozradit se zapnutím vlastního radaru. Velitele datalink lépe informuje o vývoji situace na bojišti. |
Klíčovým rozdílem je takzvaný datalink, systém přenosu dat, který mění moderní letectva v účinnou spolupracující smečku. Standardem NATO je takzvaný "Datalink 16". Jenže české gripeny mají původní švédský datalink TIDLS.
Nejde o to, že by švédský systém byl technicky horší, je prostě trochu jiný. "Nepřijímá některé datové informace ze vzdušných a pozemních míst velení, například z letounu včasné výstrahy AWACS," upřesňuje Růžičková.
"Piloti se dorozumí, ale nepředají si třeba fotografie terénu, což může být důležité při útocích na pozemní cíle," popsaly rozdíl Hospodářské noviny. Gripeny, které do Libye pošle Švédsko, Datalink 16 mít už budou. Vina za to, že ho české stroje nemají, ale nepadá na hlavu vojáků.
3. Tankování za letu
Gripen jako lehký víceúčelový letoun nevyniká tím, že by nesl velké množství paliva a převyšoval ostatní spojenecké stroje doletem. Proto budou Švédové - jako piloti ostatních strojů nad Libyí - muset tankovat za letu. Jenže českým pilotům chybí školení, jak za letu doplňovat palivo. Z prostého důvodu: pro ochranu českého vzdušného prostoru ho nepotřebovali.
Bez tankování za letu by české gripeny nad Libyí vydržely jen krátce, než by se musely vrátit na letiště. Tím by byly spíše logistickou přítěží než přínosem.
4. Nejisté nasazení "jen proti vzdušným cílům"
Švédsko také učinilo poměrně šalamounský krok, když vláda a ministr zahraničí Carl Bildt prosadili jen omezený mandát nasazení gripenů.
Reklama zbrojařůKaždé nasazení letounů v ostré akci je i reklamou. Švédsko sice tříměsíční mise vyjde na více než půl miliardy českých korun, ale i kdyby si gripeny vybrala jen Indie, která chce koupit 126 letadel, bohatě by se zaplatila (a to je zájemců více). Na poznámku pod čarou, že "z politických důvodů gripeny v Libyi neútočily na pozemní cíle", svět hledět nebude. (čtěte Zbrojovky soupeří o přízeň kupců) |
Na rozdíl od rezoluce OSN, která umožňuje operace "chránící civilisty", se neutrální severské království omezí výhradně na hlídání bezletové zóny. Pro Švédy tak je mise snáze stravitelná.
Pokud ještě ze zbytků libyjského letectva dokážou nějaké stroje vzlétnout a bojovat, nebude to v počtech, s nimiž by si výzbroj gripenů neporadila. I když mají méně závěsníků na munici než například stíhačky Eurofighter či Rafale.
Není ale jasné, zda budou moci opětovat případnou palbu pozemní protivzdušné obrany. Pokud by dle mandátu švédské vlády nesly jen protivzdušnou munici, ani by na pozemní cíle střílet nemohly.
