Mezinárodní den gramotnosti pro rok 2014 bude podle generální ředitelky UNESCO Iriny Bokovové „příležitostí připomenout si jednoduchou pravdu: gramotnost nejenom mění životy, ona je i zachraňuje“. Během dne bude předána zvláštní cena UNESCO udělovaná za boj proti negramotnosti, následovat bude Mezinárodní konference dívčí a ženské gramotnosti, které se zúčastní i vysoce postavení představitelé OSN.
Gramotnost
Gramotnost je individuální schopnost číst a psát. Neznamená pouze schopnost identifikovat jednotlivá písmena nebo schopnost napsat jednoduchá slova. Gramotnost je schopnost plynule číst i delší text a především - schopnost porozumět jeho obsahu. Zdroj: Wikipedia |
Na gramotnost žen a dívek se konference nezaměřuje náhodou. Téměř dvě třetiny z celkového počtu 781 milionů negramotných dospělých totiž tvoří ženy. Od roku 1990 se tento poměr v podstatě nemění.
Obecný vývoj gramotnosti ve světě je však pozitivní. Statistici zjistili, že v letech 1990 až 2011 klesla negramotnost u dospělých obyvatel ve většině rozvojových zemí. Výjimkou jsou pouze jižní a západní Asie a země subsaharské Afriky. Čtení a psaní se tam každoročně zvládne naučit stejný počet lidí jako v jiných regionech, proti většímu pokroku však hraje nárůst populace. V roce 1990 zde tak bylo zhruba 133 milionů negramotných dospělých, v roce 2011 už počet stoupl na 182 milionů.
Na opačné straně spektra pak stojí východní Asie a Tichomoří. Počet negramotných dospělých tam klesl z 232 milionů v roce 1990 na 142 milionů v roce 2011. Situace se výrazně zlepšuje také v arabských zemích, kde gramotnost vzrostla až na tři čtvrtiny populace, před dvaceti lety zde přitom byla gramotná pouze polovina obyvatel (kompletní zprávu UNESCO o stavu gramotnosti ve světě si můžete v angličtině přečíst zde).
| Region | 1990 | 2000 | 2011 |
|---|---|---|---|
| Arabské státy | 55 % | 68 % | 77 % |
| Střední a východní Evropa | 96 % | 97 % | 99 % |
| Střední Asie | 98 % | 99 % | 100 % |
| Východní Asie a Pacifik | 82 % | 92 % | 95 % |
| Latinská Amerika a Karibik | 86 % | 90 % | 92 % |
| Jižní a západní Afrika | 47 % | 59 % | 63 % |
| Subsaharská Afrika | 53 % | 57 % | 59 % |
S negramotností se podle lidskoprávních organizací nepřekvapivě bojuje nejlépe mezi dětmi, což potvrzuje i pohled do statistik. Od roku 1985 až do roku 2011 se například v Burundi zvýšil počet gramotných dětí o 35 procent. Podobná čísla hlásí i Bangladéš, který je dobrým příkladem, jak může fungovat západní pomoc při zvyšování gramotnosti v rozvojových zemích.
Bangladéš jako příklad boje s negramotností
Klasický státní formát výuky má přitom v Bangladéši do dokonalosti daleko. „Na státních školách probíhá výuka často především memorováním. Děti opakují probíranou látku po učiteli, mnohdy bez hlubšího pochopení,“ popsal iDNES.cz Kamil Kreutziger z organizace ADRA. Místní školy trpí také nedostatkem kvalitních učitelů a extrémní přeplněností tříd, do kterých běžně dochází 50 i více dětí.
Všechny touží být užitečné, říká učitelka po návštěvě dětí v Bangladéši |
Vzdělávací systém v Bangladéši, kde se celková úroveň gramotnosti pohybuje kolem 58 procent, vychází z britského a je rozdělen na tři stupně: na vzdělání primární (základní), sekundární (střední) a terciární (další).
Základní škola je pro děti ve věku 6 až 11 let a má pět ročníků. Následují tři stupně střední školy (3 roky nižší - 2 roky střední - 2 roky vyšší) v maximální délce 7 let, tedy do 12. třídy. Ta je určena dětem ve věku 11 až 18 let. Na střední škole skládají studenti dvě státní zkoušky. Po ukončení 10. třídy, takzvané SSC (Secondary School Certificate), a po ukončení 12. třídy takzvané HSC (Higher Secondary Certificate), která by se dala přirovnat k maturitě v Česku.
| Region | 1990 | 2000 | 2011 |
|---|---|---|---|
| Arabské státy | 74 % | 83 % | 90 % |
| Střední a východní Evropa | 98 % | 99 % | 99 % |
| Střední Asie | 100 % | 100 % | 100 % |
| Východní Asie a Pacifik | 95 % | 98 % | 99 % |
| Latinská Amerika a Karibik | 93 % | 96 % | 97 % |
| Jižní a západní Afrika | 60 % | 74 % | 81 % |
| Subsaharská Afrika | 66 % | 68 % | 70 % |
Překážek pro vzdělávání dětí je tu celá řada. „Chudoba, kvalita učitelů, způsob výuky a nedokonalý systém státního školství,“ vyjmenovává Kreutziger ty největší. Pro chudé obyvatele Bangladéše většinou bývá vzdělání jejich dětí až na posledním místě. V cestě jim stojí nejen placení školného. Nejdůležitější je pro ně přežít. „Pokud dítě svou prací, sňatkem, žebrotou, čímkoli může rodině nějak přispět do rozpočtu, rodiče ho do školy nepošlou. Bez vzdělání se dítě ovšem stává levnou a negramotnou pracovní silou a chudoba pokračuje,“ vysvětluje Kreutziger.
Projekt BanglaKidsTento vzdělávací projekt pro děti v Bangladéši je společným projektem ADRA Česká republika a BSCC (Bangladesh Children´s Sponsorship Services). Jde o podporu dětí a mladých lidí ve studiu na vesnických a internátních školách. Dárce finančně podporuje určitého studenta konkrétní školy v Bangladéši. Od roku 1999 umožnila ADRA díky dárcům převážně z České a Slovenské republiky vzdělání 6 400 dětem. V roce 2013 téměř 900 dárců podpořilo 1 400 dětí a mladých lidí na 35 vesnických a sedmi internátních školách. "Dlouhodobým cílem programu BanglaKids je podpora škol a místních komunit tak, aby se stávaly soběstačnějšími a méně závislými na vnější pomoci," vysvětlil manažer projektu BanglaKids Kamil Kreutziger (vše o projektu BanglaKids i návod, jak podpořit konkrétní dítě v Bangladéši, najdete zde). |
Nejhorší situace panuje v bangladéšských slumech, kde gramotnost horko těžko dosahuje úrovně 30 procent. Čalantika je jedním ze zhruba pěti tisíc slumů v hlavním městě Dháce. Žije zde na 12 tisíc lidí, každá rodina obývá pět až deset metrů čtverečních. Slum je postaven na bažinatém povrchu, malá nuzná přístřeší z plechu, bambusu a igelitu stojí na bambusovém lešení ve vodě. Navíc sem stékají veškeré odpadní vody z okolí.
I v bezútěšných podmínkách však mají malé děti šanci na vzdělání, které má navíc nezanedbatelnou českou stopu. Organizace ADRA zde totiž v létě 2013 otevřela centrum pro vzdělání a volný čas. „Děti se zde učí číst, psát, počítat a zároveň samostatně uvažovat, získávají tu základní sociální a hygienické návyky. Cílem je děti připravit na to, aby mohly po roce docházení do centra začít chodit do státní základní školy a úspěšně dokončit přinejmenším základní vzdělání,“ uvedla pro iDNES.cz mluvčí organizace ADRA Kateřina Piechowitz.
Musí se zapojit i místní, zahraniční pomoc vše nespasí
Jedním z dětí, které centrum každý den navštěvují, je i sedmiletý Nur. „Chci se naučit číst a psát. To abych mohl jednoho dne pracovat ve velké kanceláři, nosil pěkné oblečení, mohl se dobře najíst a vydělat peníze,“ vysvětluje chlapec. „Nechci, aby maminka musela pracovat tak tvrdě. Chci, abychom se mohli přestěhovat na hezčí místo. Máme jen jeden druhého a já jí chci zajistit lepší život,“ svěřil se Nur.
Radost má z Nura i jeho maminka Maina, která sama do školy nikdy nechodila a umí se jen podepsat. „Nur vstává každý den časně ráno, nadšený, že může jít do školy. Dokonce vyzvedává i ostatní děti ze slumu a pobízí je, aby nepřišly pozdě. První den, co byl v centru, se svým školním batohem i usnul. Byl tak hrdý na to, že je žákem,“ popisuje zážitky svého synka Maina (více o vzdělávacím centru ADRA ve slumu Čalantika a možnost, jak přispět, najdete zde).
Samotná zahraniční pomoc je však jen částí snahy o zvýšení gramotnosti v Bangladéši. „Bez aktivního zapojení místních lidí to nepůjde. Koneckonců, učitelé jsou místní lidé, kteří znají kulturu a jazyk. Oni ovlivňují životy dětí, tedy budoucí generace, nejvíce. Myslím si, že učitelé jsou klíčovými osobnostmi ke zlepšení kvality výuky,“ říká Kreutziger a dodává, že velkou výzvou je kromě poskytování vzdělání dětem také zvyšování kvalifikace učitelů a zavádění nových učebních metod.
