Když do vyhledávače map od Googlu zadáte "Arabský záliv", zobrazí se pouze několik destinací převážně ve Spojených arabských Emirátech. K názvu "Perský záliv" už je Google shovívavější, ale přesto označené modré pole zeje prázdnotou.
Zástupce Googlu argumentuje tím, že nejde o oficiální názvy, které by pojmenovávaly nějaké místo na světě. Serveru BBC také řekl, že společnost Google nechce v tomto případě zaujímat politické stanovisko.
Podle něj se v mapách společnosti podobný případ chybějících názvů nevyskytuje.
V Íránu si kvůli článku o Zálivu nekoupíte Economist
Vášně kolem pojmenování zátoky započaly už v 60. letech, kdy některé arabské země zpochybnily název Perský záliv odkazující na území dávné Persie, dnešního Íránu. Obě strany si totiž nárokují svůj název jako ten jediný správný, který by se měl používat.
Perský, nebo Arabský?V námořní navigaci se doporučuje držet se zažitého názvu Perský záliv. Stejné stanovisko zaujímá i OSN, Austrálie, USA a samozřejmě Írán. Média The Times a BBC používají ve svém úzu název Záliv. Označení Arabský záliv užívají z politických důvodů zejména některé arabské státy, jež zátoka omývá. |
Íránci tvrdí, že z historického hlediska neexistují žádné důvody, proč by se záliv měl jmenovat jinak než Perský. Koneckonců je tak zanesen v atlasech. Ostatní arabské země kolem této vodní plochy se ovšem snaží prosadit "neutrální" pojmenování Arabský záliv, případné užívání obou názvů
National Geographic v roce 2004 pojmenoval ve svém atlasu tuto vodní plochu oběma názvy. To v Íránu vzbudilo vlnu nevole a v zemi zakázali prodej materiálů této instituce. National Geographic později vydal opravenou verzi.
Od června 2006 však v Íránu nekoupíte časopis The Economist, protože v článku o válce v Perském zálivu napsal "válka v Zálivu." V roce 2010 v jiném článku už použil název Arabský záliv.
