Vlajka Spojeného království (ilustrační snímek)

Vlajka Spojeného království (ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

GLOSA: Upadající namyšlená Británie, španělské nevěstky a Orbánův polibek

  • 62
Zima, temno a šeď se blíží, koronavirová čísla opět rychle stoupají – ideální příležitost ohlédnout se za světovým děním posledních dnů v přehledu náhodně vybraných a nesouvisejících událostí. S Velkou Británií to jde dál od desíti k pěti, Viktor Orbán se rozvášnil v kritice Evropské unie a v Německu došlo i na Göringa.

Hádanka – víte, co má společného Británie a Afghánistán (kromě toho, že v obou zemích žije docela dost Afghánců)? Mimo jiné vidinu krušné zimy před sebou. Situace v asijské zemi je skutečně alarmující, podle šéfa Světového potravinového programu (WFP) David Beasleyho tam bude letos čelit hladu 22,8 milionu lidí, tedy více než polovina populace. A čím dál reálnější je, že trpět budou bez svých východoevropských posluhovačů i poněkud rozmazlenější Britové. Na Vánoce prý nebudou krocani.

V obchodech mezitím zakrývají prázdné regály fotografiemi zboží, které v nich mělo být, a po chybějících řidičích kamionů, řeznících a (mimořádně bolestivém) nedostatku sběračů brokolice je stále citelnější nouze o řidiče autobusů, jimž házejí lano kamionoví dopravci. Nyní jich chybí asi čtyři tisíce. Kdyby se tak dnes opakovala kampaň za vystoupení z Evropské unie, nechvalně proslulý červený „lžibus“ by možná musel řídit sám premiér Boris Johnson.

„Odehrává se tam skutečné drama,“ řekl k situaci v Británii francouzský eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton. Raněný protievropský bulvár Daily Mail ho v úterý v titulku označil za škodolibého.

Vzhledem k tomu, že prakticky celé poválečné období až do nástupu Margaret Thatcherové a vzniku jednotného trhu EU bylo příběhem britského úpadku, je s podivem, že možnost pobrexitového propadu Brity dostatečně neznepokojovala.

Jen si to vezměte – devalvace libry v roce 1949, Suezská krize a postupný rozpad impéria, dlouho odmítaná druhá devalvace libry v roce 1967, příklon k Evropskému hospodářskému společenství coby záchrannému kruhu a vstup na třetí pokus, nálepka „nemocný muž Evropy“ v 70. letech, zima nespokojenosti 1978–79…

Dnes je Británie země, jež nic nepěstuje, vyrábí tak maximálně letecké motory a japonská auta, těží plyn, jehož zásoby docházejí, má zaděláno na zimu nespokojenosti číslo 2 a do toho jí čím dál více Evropanů (jistě k radosti například Ruska) nemůže přijít na jméno. Tak kleknout a vydržet!

Chybějící zboží v supermarketu Sainsbury’s ve městě Taplow (19. září 2021)

Anebo jet do Španělska. I když ani nejoblíbenější dovolenková destinace Britů už možná brzy nebude, co bývala – tedy „bordel Evropy“. Tamní socialistický premiér Pedro Sánchez minulý týden oznámil, že chce postavit prostituci mimo zákon. Sexuálních pracovnic (většinou imigrantek) je v zemi podle odhadů 300 až 400 tisíc, což představuje 1,5 procenta ženské populace. Anebo jinými slovy: jedno Brno.

Ačkoli mnozí upozorňují na to, že přijetí normy situaci těchto žen ještě zhorší, o víkendu vyrazily do ulic Madridu protestovat radikální feministky a žádaly mimo jiné konec Sáncheze či ministryně pro rovnost Irene Monterové (33 let, fotografie v galerii), protože podle nich nedělají pro vymýcení prostituce dost. „Irene, poslouchej, tvoje dcery nechtějí být děvky,“ provolávaly demonstrantky. Mezi jejich další hesla patřilo příhodně feminní „Být žena není pocit“ nebo edukativní „Ženy nemají penis“.

V Německu měsíc po volbách pokročili v přebudovávání politické scény. Ve středu začala plnohodnotná koaliční jednání mezi vítěznou SPD, Zelenými a FDP a ustaven byl také nový Spolkový sněm. O rozruch se postarala Alternativa pro Německo (AfD), jíž vadilo, že titul nejstaršího poslance nezískal její čestný předseda Alexander Gauland, jemuž má náležet. „Výjimku učinil jen v roce 1933 Hermann Göring,“ stěžoval si poslanec AfD Bernd Baumann v obhajobě svého spolustraníka, který kdysi označil éru nacismu za „ptačí trus na úspěšných německých dějinách“.

Jako za Göringa! AfD soptí, vyfoukli jí post doyena Spolkového sněmu

Následně byla zvolena nová předsedkyně sněmu. Stala se jí třiapadesátiletá sociální demokratka Bärbel Basová. Nahradila ve funkci devětasedmdesátiletého Wolfganga Schäubleho (CDU) a stala se třetí ženou na tomto postu v historii. SPD zastupuje 86 poslankyň (41,7 procenta, větší zastoupení mají dámy jen u Zelených a Levice), takže měla z čeho vybírat. A to třeba v Lipsku na místní úrovni ještě čeká na šanci Irena Rudolph-Kokotová.

À propos… Brazilský prezident Jair Bolsonaro čelí v těchto dnech jedné nepříjemnosti za druhou. Lidé v italském městečku Anguillara Veneta, odkud pocházejí jeho předci, se bouří proti tomu, aby mu bylo uděleno čestné občanství, protože je podle nich rasista a misogyn, Facebook mu zase smazal video, v němž tvrdil, že u očkovaných proti covidu se rozvine AIDS, a postavili se pro i němu i brazilští senátoři.

Ti formálně doporučili Bolsonara kvůli jeho přístupu k epidemii covidu obvinit mimo jiné ze šarlatánství a zločinů proti lidskosti. „Nebýt vás, tisíce lidí mohly žít,“ vyčítají prezidentovi, který dříve také varoval, že lidé se po očkování mohou změnit v krokodýly a že ženám mohou narůst vousy.

Odmítnutí vakcín bylo vraždou tisíců. Bolsonara doporučili obvinit kvůli covidu

Maďarský premiér Viktor Orbán přivítal v úterý v Budapešti šéfku francouzského nacionalistického Národního sdružení Marine Le Penovou a společně si zanadávali na zlou Evropskou unii. Její počínání připomíná „modernizovanou podobu“ Brežněvovy doktríny, postěžoval si s odkazem na princip omezené suverenity zemí bývalého východního bloku Orbán, jenž si za unijní peníze postavil mimo jiné úzkokolejnou trať u vsi, v níž trávil dětství.

Šéf maďarské vlády má speciální vlastnost, jež se projevila i nedávno v Česku – zahraničním politikům, kteří se s ním před volbami sejdou, dá polibek smrti a zpravidla jim „zajistí“ volební prohru. Už před měsícem za Orbánem přijel konkurent Le Penové Eric Zemmour. Bude tedy zajímavé sledovat, jak oba příští rok v dubnu v boji o Elysejský palác dopadnou. Le Penová nicméně byla v Maďarsku samý úsměv, zatímco polibek téměř visel ve vzduchu. Prozatím ten brežněvovský.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video